Hlavatý: Za opakování voleb mohou lidé, kteří mě vykroužkovali. Ptejte se jich, zda zaplatí náklady

Jan Menšík Jan Menšík
3. 11. 2017 15:01
Poslanec za ANO Jiří Hlavatý odmítá odpovědnost za doplňující lednové volby do Senátu, které zapříčinilo jeho zvolení poslancem. "Za to, že se konají další volby, já opravdu nemůžu," řekl Hlavatý Aktuálně.cz s tím, že vinu nesou voliči, kteří jej zvolili. Do Senátu bude znovu kandidovat.
Bývalý senátor a současný poslanec za hnutí ANO Jiří Hlavatý.
Bývalý senátor a současný poslanec za hnutí ANO Jiří Hlavatý. | Foto: Taneček David

Praha - Nově zvolený poslanec a majitel největší české textilky Juta Jiří Hlavatý (ANO) se překvapivě pokusí v lednových doplňujících volbách znovu získat senátorský mandát, o který přišel, když byl zvolen poslancem. Hlavatý v rozhovoru pro on-line deník Aktuálně.cz uvedl, že odpovědnost za doplňující volby, které musel kvůli jeho zvolení poslancem prezident Miloš Zeman vypsat, nenese a neplánuje se ani nijak finančně podílet na nákladech. Můžou za to podle něj voliči, kteří jej vykroužkovali. 

Jakoukoliv osobní odpovědnost za to, že se volby musí opakovat, Hlavatý odmítá. "Tím, jak jsem byl zvolen poslancem a vykroužkován, tak jsem okamžitě ztratil mandát senátora. Volby se konají ne proto, že Hlavatý znova kandiduje a chce obhájit post, ale volby se konají proto, že 4850 voličů Hlavatého vykroužkovalo," sdělil podnikatel. "To byli oni, kdo způsobil to, že teď budou doplňovací volby. Jinak si to nedovedu vysvětlit," dodal.

Doplňující volby do Senátu přijdou stát na několik milionů korun. Největší část půjde na zaplacení volebních komisařů. Přestože zákony umožňují českým občanům darovat určité finanční prostředky státu, Hlavatý žádnou participaci na nákladech neplánuje. "Určitě neplánuji participovat na žádných volbách, protože jsem je nezpůsobil. Kdybych dnes nekandidoval na senátora, tak by ty volby byly stejně. Takže nevím, proč bych měl na volbách participovat," upřesnil.

Na upozornění, že doplňující senátorské volby nepřímo způsobil svým rozhodnutím kandidovat do sněmovny, přestože vykonával funkci senátora, reagoval emotivně a jakoukoliv vinu za své jednání rezolutně odmítl. 

Chci být senátor, ne poslanec

"Já jsem se nenechal zvolit poslancem. Musíte se obrátit na 4850 lidí, kteří mě vykroužkovali. A jich se zeptejte na to, aby zaplatili náklady na dodatečné volby. Ale ne mě," uvedl rozhořčeně Hlavatý. "Platím daně, žiji v demokratické společnosti, a jestli kandiduji nebo nekandiduji, tak to s tím nemá žádnou souvislost," dodal.

Hlavatý se nechal napsat na kandidátní listinu hnutí ANO pro letošní sněmovní volby, aniž by věděl, že mu zvolením senátorský mandát zanikne. Později pro Aktuálně.cz tvrdil, že se s výsledky voleb smířil. "Rozhodl jsem se být poslancem. Počítám s tím, že jsem byl zvolen poslancem a budu jím. S tím jsem se vypořádal," uvedl tehdy. Současně přislíbil, že mandát poslance bude vykonávat, jak nejdéle bude moci.

Přesto o necelý týden později oznámil opětovnou kandidaturu do Senátu. Na dotaz, proč změnil názor, odpověděl: "Chci prostě obhajovat mandát senátora. Podíval jsem se z okna nebo já nevím, co vám na to mám říct. Nic za tím, proboha, nehledejte. Není tam žádná spekulace z mé strany," prohlásil Hlavatý s tím, že pokud ve volbách do Senátu neuspěje, poslanecké křeslo si ponechá. 

"Byla to vůle voličů, já tu vůli samozřejmě respektuji, a pokud nebudu zvolen, tak budu pokračovat v Poslanecké sněmovně," dodal.

Podle ústavy je v případě zániku senátorského mandátu během funkčního období prezident povinen vyhlásit do 90 dnů volby doplňující. Miloš Zeman tak v návaznosti na Hlavatého zvolení poslancem učinil. Termín senátorských doplňujících voleb na Trutnovsku stanovil na 5. a 6. ledna příštího roku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

S ochranou maďarského plotu na hranicích bude pomáhat 50 českých policistů

S ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Na pondělním zasedání to schválila vláda, sdělil na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.

O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Andrej Babiš (ANO). Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze dnes kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.

Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.

"Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme," řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Propuštění horníci dostanou od státu měsíčně 5300 korun, někteří až na pět let

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

T-Mobile do konce listopadu vypne svou mobilní síť 3G

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy