Praha - Laboratoř, která se dá obsluhovat na dálku, prostřednictvím internetu, vyvinuli vědci z Ústavu informatiky Akademie věd v Praze ve spolupráci s americkými kolegy.
Zařízení slouží hlavně studentům při seminárních pracích. Ale vlastně se v něm testuje podstatně širší možnost stavět laboratoře, které mohou vědci využívat, aniž by v nich vůbec byli přítomni - ať už budou tato pracoviště umístěna ve vzdálených koutech světa, anebo třeba ve vesmíru.
V Praze obsazeno. Nevadí
Jak práce v takové laboratoři dnes vypadá?
Student se chystá naměřit hodnoty pro seminární práci. Má třeba za úkol určit závislost mezi úhlovou rychlostí mechanického roztěžníku a rozvorem jeho ramen. K tomu potřebuje měnit rychlost otáčení roztěžníku a zaznamenávat úhel mezi jeho rameny.
Jenže pak student zjistí, že pražská laboratoř, kde chtěl měření uskutečnit, je zrovna v tu chvíli obsazena některým z jeho kolegů. Ale to vůbec nevadí - uskuteční okamžitě tytéž pokusy a měření v laboratoři v univerzitě v Bowie v americkém státě Maryland, kde zrovna mají volno.
Při tom všem ale vůbec neodejde z domova. Všechna měření v USA zvládne od stolu jen pomocí počítače. Stejně tak by to ostatně udělal, kdyby bylo volno v Praze. Na dálku mění otáčky roztěžníku, díky webové kameře vidí, že pokus opravdu probíhá. Z webové stránky pak stáhne naměřené výsledky a může je dále matematicky zpracovávat.
Lepší využití času i přístrojů
"Výhodou je, že můžete lépe využít čas, ale i laboratorní přístroje," vysvětluje hlavní autor projektu, docent Petr Klán z Ústavu informatiky. "Když chce student naměřit data pro svůj úkol, může to dělat třeba v noci, zapne na dálku osvětlení modelu zabezpečené vysokosvítivými LED diodami a nikdo mu nemusí otevírat laboratoř a být tam s ním."
Dálkovou laboratoř v Praze denně využívá tři až pět českých studentů a příležitostně studenti připojení z Ameriky.
Systém dálkového ovládání se nyní dá použít v laboratoři fyzikální třeba pro měření toků elektrického proudu v přístrojích. Už by v této podobě nestačil potřebám chemiků, kteří potřebují vzít kádinku, nasypat do ní chemikálie, zahřívat ji nad plamenem...
| Blog docenta Petra Klána na Aktuálně.cz |
Princip funguje
"My vlastně zatím zkoušíme princip - a ukazuje se, že ten funguje. Vidíme, že je možné využívat internet k řízení laboratorních přístrojů umístěných kdekoli na světě," říká docent Klán.
Stejný princip je ovšem potenciálně v budoucnu využitelný i pro složitější techniku - dejme tomu pro dálkové řízení robotických manipulačních ramen, které umožní i experimenty náročnější na manuální činnost. Třeba přenos zmíněných laboratorních kádinek a manipulaci s nimi.
To by pak umožnilo, aby vědci různých oborů neztráceli čas cestováním do vzdálených laboratoří, ale uskutečnili své experimenty díky internetovému ovládání z tepla domácího pracoviště.
