Lindau /Od zpravodaje Aktuálně.cz v Německu/ - Proč v matematice dosahují obvykle lepších výsledků chlapci než dívky?
Je to poznat i na právě probíhajícím setkání studentů a mladých vědců s nositeli Nobelovy ceny, které je letos zaměřeno na fyziku (a ta se bez matematiky samozřejmě neobejde). V bavorském rekreačním městečku Lindau u Bodamského jezera se sjelo šest stovek úspěšných mladých vědců. Ženy z nich tvořily necelou třetinu.
Mezi čtyřiadvaceti nositeli Nobelovy ceny, kteří do Lindau přijeli, nebyla žena ani jediná.
| O historii setkání vědců v Lindau čtěte: Jezerní debaty prolomily izolaci |
Jiná stavba mozku? Nebo stereotyp?
"Myslím si, že to bude souviset se stavbou mozku, že muži mají blíž k matematice a nakonec i k vědě," říká pro Aktuálně.cz účastnice setkání Lang Qinová, která pochází z Číny, ale už tři roky působí ve fyzikálním ústavu ve Spojených státech.
"Ale i ženy mohou být v matematice dobré. Proto jsem nakonec tady," dodává Lang Qinová jako čiré konstatování, bez jakékoli známky vychloubání.
"Všeobecné mínění zní, že matematika je pro ženy moc těžká," konstatuje zase Adela Marianová, původem z Rumunska, která dnes působí v Německu jako stážistka programu Marie Curieové, připraveného Evropskou unií. "Ale myslím si, že to nejde zevšeobecňovat, u každého člověka to může být jiné."
Také Anna Grodecká z Polska, dnes ovšem německá vědecká pracovnice, zdůrazňuje: "Platí obrovský stereotyp, že matematika není pro ženy. Když jsem přišla studovat na Technickou univerzitu do Berlína, úplně mě zaskočilo, že jsem byla v kruhu z dvanácti studentů jediná žena. Začínám chápat, že v Německu jsou nadace, které podporují ženy ve vědě, například jedna podporuje přímo fyzičky, aby jejich počet rostl."
Riskantní výzkum
Výzkum vztahu žen k matematice už stál před pár lety místo Lawrence Summerse, rektora slovutné Harvardovy univerzity v americké Cambridgi.
Při akademické diskusi před necelými čtyřmi lety vyslovil v politicky korektních Spojených státech hypotézu, že ženy mohou být od přírody méně disponovány k matematice a přírodním vědám než muži. A není podle něj vyloučeno, že to způsobují vnitřní, genetické faktory.
Summers to dokazoval výsledky matematických testů na středních školách, v nichž jsou úspěšnější chlapci než dívky. A dodal, že je potřebné to objektivně zkoumat, protože čím více tomuto fenoménu porozumíme, tím lepší je dlouhodobý výhled, že jej změníme.
Nepříznivé ohlasy vadily
Summersovy výroky se probíraly v americkém tisku. Jeho kritikové mu vyčítali, že hypotéza o geneticky "nedostatečných" ženách je urážlivá a naprosto nepřijatelná.
Harvardská komunita mu zazlívala, že přitáhl k univerzitě nepříznivou publicitu. Rozklíženou pozici rektor nakonec neudržel a po více než roce rezignoval.
Kluci byli úspěšnější
Z toho se dalo poznat, že kdo se bude v USA hrabat v tématu matematicky nezdatných dívek, tomu hrozí konec akademické kariéry.
Přesto se odhodlala Paola Sapienzová se svými kolegy ze Severozápadní univerzity v Evanstonu v americkém státě Illinois. Jejich porovnání statistik zveřejnil před pár dny vědecký časopis Science.
Badatelé porovnali výsledky z matematických testů (včetně úkolů z geometrie) chlapců a dívek ve věku mezi 15 a 17 lety ze čtyřiceti zemí světa, včetně České republiky. V drtivé většině zkoumaných zemí se ukázalo, že chlapci si v průměru vedou v matematice lépe než dívky (o výjimkách se zmíníme později).
Emancipace zlepšuje matematiku
Badatelé pak začali pracovat se statistikami. Vzali čtyři různá hodnocení, která srovnávají postavení žen ve společnosti v těchto zemích. Byly vytvořeny především pro Světové ekonomické fórum a hodnotily ekonomické postavení žen ve srovnání s muži, zastoupení žen v politickém životě dané země, jejich vzdělání a podobně.
A poté výzkumníci propojili výsledky matematických testů dívek s tabulkami emancipace žen.
Výsledek?
V průměru se ukázalo, že v zemích, kde jsou ženy emancipované, jsou i menší rozdíly mezi výsledky dívek a chlapců v matematických testech.
Neboli - když ženy nejsou diskriminovány, více si věří, nepodléhají předsudkům, že matematika pro ně není, a to se pak odráží i v jejich lepších výsledcích.
Výmluvné příklady
Například: V Turecku je velmi nízká emancipace žen, a také tam dívky mají mnohem horší matematické výsledky než chlapci.
Naopak třeba v Norsku a Švédsku mají ženy i v reálném životě rovná práva s muži, a dívky pak jsou v matematice téměř stejně úspěšné jako chlapci.
Česko v dolní polovině
Česká republika se umístila v obou kritériích v dolní polovině.
"Pokud jde o velikost rozdílu mezi výsledky matematických testů chlapců a dívek, skončila na 26. místě," konstatovala Paola Sapienzová v odpovědi na dotaz Aktuálně.cz. "V hodnocení rovnosti příležitostí pro ženy je vaše země zařazena na 24. místě," dodala.
(Výsledky jednotlivých zemí nejlépe ukazuje graf.)
| I Česko má matematické talenty, čtěte: Studentka získala bronz v evropské soutěži |
Neproblémová hypotéza
Profesorka Sapienzová tedy určitě nebude napadána feministickými skupinami. Vždyť naznačuje, že chyba je v malé emancipaci žen, a nikoli snad v jejich malém matematickém nadání.
Jenže...
V pravidle o diskriminaci žen vedoucí k jejich horším matematickým výsledkům se dají najít výjimky. A významné.
Zarážející výjimky
Ze zkoumaných zemí pouze ve třech měly dívky celkově lepší výsledky v matematice než chlapci. Bylo to na Islandu, v Thajsku a v Indonésii.
Na Islandu jsou ženy hodně emancipované. Zato Thajsko a Indonésie se do této kategorie skutečně zařadit nedají. Tak jak to, že právě v nich jsou dívky lepšími matematičkami než chlapci?
Právě tyto země tedy naznačují, že fenomén vztahu žen k matematice bude přece jen složitější, než aby se dal vysvětlit pouhou emancipací.
A co neemancipované čtení?
A na doplnění: Tým profesorky Sapienzové zaznamenal také výsledky chlapců a dívek při zkouškách ze čtení. Tentokrát ve všech čtyřiceti zemích byly dívky v průměru lepší než chlapci. Úplně ve všech, bez výjimky.
V tomto případě nikdo nezkoumá, jestli se za horším čtením chlapců neskrývá nějaká jejich nedostatečná emancipace...
