Praha - Zkoumá geologickou stavbu krajiny, všímá si, jak se do ní podepsaly klimatické podmínky dávné minulosti a co z těchto poznatků může vyplývat pro současnost. K tomu píše populární články i knížky, a případně ještě do češtiny překládá taoistické a zenové texty.

To je Václav Cílek, civilním povoláním ředitel Geologického ústavu Akademie věd v Praze.

V pondělí převzal cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.

Měl byste vyletět

Na rozdíl od mnoha jiných vědců je Václav Cílek znám širší veřejnosti; právě proto, že pravidelně píše do všeobecněji zaměřených médií, nejčastěji zřejmě do Respektu a do populárně vědeckého měsíčníku Vesmír. Jeho knihy o krajině jsou srozumitelné širšímu okruhu čtenářů.

"Kdysi mi dva ředitelé akademického ústavu, pod nimiž jsem pracoval, říkali, že bych měl za svoje popularizační články vyletět," vzpomíná Cílek. Teď sám sedí v ředitelském křesle, ale do sebestředného světa akademických problémů se neuzavřel.

"Vědci dělají dvě základní chyby. Tou první je provozování vědy pro vědu, tedy hledání odpovědí na otázky, které nepotřebujeme znát," uvádí. "Druhou pak, že vědci dělají málo, aby ukázali, čím je jejich výzkum pro společnost důležitý a čím ji duchovně obohacuje."

Vyhození vědců je prospěšné jen do určité míry

Je jedním z mála vědců, kdo veřejně hlásá a na webu vlastní instituce píše, že vzhledem ke krizi je redukce počtu vědců v Akademii věd o desetinu vcelku oprávněná a redukci o pět procent pracovníků považuje dokonce za prospěšnou.

Přesto však škrty, které pro Akademii věd schválila vláda, tedy zkrácení rozpočtu na příští rok o pětinu a později o celou polovinu, ostře kritizuje. Vláda totiž chce tyto peníze dát soukromým firmám na jejich vlastní, dnes téměř neexistující výzkum.

"To není šetření, ale přelití peněz na základě lobistických aktivit spřáteleným firmám či institucím," kritizuje. "Je to, jako když se predátoři vrhají na slabého jedince ze stáda, a tím slabým jedincem pro ně je právě Akademie věd."

Od geologie ke klimatu

Geologem byl i jeho otec - s ním Václav Cílek po skončení základní školy žil v Tanzánii a studoval svahilsko-anglickou střední školu, v níž byl jediným bělochem.

Po absolvování Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se věnoval geologii, ale později si přidával i klimatologii. Všímal si, jak se podnebí zapsalo do tváře krajiny. A jak se totéž může projevit v budoucnu.

V roce 1995 publikoval v Respektu článek, v němž očekával, že v Česku přijdou velké povodně. První přišly o dva roky později na Moravě, další v roce 2002 v Čechách.

Reakce na Klause by neměly konce

"Nezajímá mě, jak se spory o klimatické změny projevují v politických debatách a už vůbec nechci reagovat na profesora Klause, to by nemělo konce," poznamenává s narážkou na skeptické názory současného českého prezidenta na rizika klimatických změn.

"Zajímá mě věc sama. Vidím například z geologické historie, že klima se může změnit během několika desetiletí," říká. "Když se v minulosti třeba změnila vzdálenost Země od Slunce, změnil se tím chod mořských proudů, a tedy i fungování velkého oceánického tepelného výměníku, a mělo to dalekosáhlé dosahy."

Změny k nám přijdou zprostředkovaně

Veřejná debata s laureátem před předáním ceny Vize 97 je dárkem pro Václava Havla v den jeho narozenin. | Foto: Josef Tuček

"Rozumní lidé už dnes vidí, že naše klima se mění a že se na tom podepisuje lidská činnost. Pokud průměrná teplota stoupne o půl nebo o celý stupeň Celsia, u nás to ani tolik vadit nemusí. Ale v Nilské deltě to bude problém," poznamenává. "K nám pak ovšem můžou přijít uprchlíci."

Je však pochybovačný, když jde o hledání řešení. Vyslovuje se pro stavbu nových jaderných elektráren, ale nevěří příliš v dobrovolnou ochotu skutečně výrazně, třeba až na čtvrtinu, snížit spotřebu fosilních paliv, jejichž spalování zvětšuje skleníkový efekt.

Není přesvědčen ani o tom, že by lidé byli schopni globální změně klimatu čelit umělými, geoinženýrskými zásahy, které část vědců navrhuje - příkladem je nápad rozptylovat kapky mořské vody do ovzduší, kde se z nich vytvoří mraky, které odrazí sluneční paprsky a ochladí Zemi.

"Takové zásahy by změnily přirozený průběh dešťů, mraky by vypršely jinde. Dovedete si pak představit ty nekonečné spory, kdo na tom vydělal a na čí úkor?"