Přístroj tokamak Compass D dostalo Česko bezúplatně od Britů, i když jeho hodnota je asi půl miliardy korun. Na začátku listopadu kabinet slíbil, že sežene peníze na nákladný provoz.
"Instalace tokamaku a uvedení do provozu v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd přijde na 150 milionů korun," řekl deníku Aktuálně.cz vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.
Další peníze pak spolykají provozní náklady. Ty představují zhruba 3,4 milionu korun ročně.
"Hrazeny by měly být z výzkumného záměru Ústavu fyziky plazmatu a z domácích a zahraničních grantů a projektů," podotýká poradce Jahna Aleš Michl. "Nyní 20 až 40 procent těchto provozních nákladů hradí EURATOM."
Tokamak bude podle Jahna základnou pro hledání nových zdrojů energie. Jeho výhodou je, že nepracuje s radioaktivním materiálem.
"Zařízení bude mít velký význam pro českou vědu," zdůraznil Jahn.
Česko se aktivně podílí na výzkumu a vývoji nových zdrojů energie na bázi jaderné fúze v rámci programu Evropské unie EURATOM. Podle dlouhodobého základního směru výzkumu Energetické zdroje, který schválila vláda letos 1. června, jde o prioritu České republiky.
Udržení plnohodnotné účasti Česka na výzkumech EU směřujících k novým zdrojům energie je podmíněno i vysokou úrovní studia plazmatu, na němž je současná jaderná fúze založena. V Česku je přitom k dispozici pouze malý tokamak Castor v Ústavu fyziky plazmatu, který je na konci životnosti.
Tokamak Compass D je podobný plánovanému zařízení ITER. Stavbu tohoto největšího světového termojaderného zařízení využívajícího fúze ve Francii schválili politici EU, Japonska, USA, Ruska, Číny a Jižní Koreje letos v červnu. V provozu má být v roce 2015. Na projektu spolupracují čeští vědci. Stavba prvního komerčního reaktoru se předpokládá kolem roku 2040 nebo 2050.
