Postižená svojí stížností napadla rozhodnutí policistů, kteří odložili trestní oznámení na dva lékaře nemocnice. Stanovisko policie posléze potvrdili i státní zástupci.

Podle soudu nemohlo rozhodnutím vyšetřovatelů ani žalobců dojít k zásahu do ústavně zaručených práv Červeňákové, stojí v jeho usnesení.

"Orgány činné v trestním řízení svůj závěr o odložení věci opřely o provedené důkazy, které vzájemně konfrontovaly, a svůj závěr rovněž řádně odůvodnily," uvedl v usnesení soudce-zpravodaj Stanislav Balík.

Omluva místo půl milionu

Červeňáková požadovala v jiném, civilním řízení také omluvu a odškodnění za nechtěnou sterilizaci. Ostravský krajský soud jí původně přiznal půl milionu korun.

Podle verdiktu Vrchního soudu v Olomouci z loňského listopadu je ale tento nárok na finanční odškodnění už promlčen. Nemocnice se ženě musí jen omluvit.

Obhajoba Červeňákové avizovala, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu, který podle mluvčího Petra Knötiga podnět zatím nedostal.

V ústavní stížnosti, o níž nyní soud rozhodoval, brojila Červeňáková jen proti odložení trestního oznámení. Její právníci se domnívají, že se oba lékaři mohli dopustit ublížení na zdraví.

Sterilizace bez souhlasu je podle stížnosti nelidská a ponižující. Policisté a žalobci prý některé důkazy bagatelizovali, aby mohli oznámení podané ombudsmanem Otakarem Motejlem odložit.

Ústavní soud v usnesení připustil, že "provedeným zákrokem došlo k vážnému zásahu do rodinného života stěžovatelky". Zároveň ale uvedl, že postupem orgánů činných v trestním řízení při vyhodnocování trestních oznámení nelze zasáhnout do základních, ústavně chráněných práv oznamovatelů či poškozených. Připomněl, že v případě zjištění nových skutečností lze trestní stíhání stále zahájit.

Sedm let nevědomosti

Červeňáková sterilizaci, tedy podvázání vejcovodů, prodělala ve 21 letech. Rodila tehdy druhé dítě, podruhé císařským řezem. Žena se o tom, že už nemůže mít děti, údajně dozvěděla až o sedm let později. Domnívala se, že má v těle instalované jen antikoncepční tělísko. Když kvůli jeho odstranění navštívila lékaře, dozvěděla se krutou pravdu o její neplodnosti.

O problému se v Česku začalo hovořit na podzim 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření ze sterilizací Romek.

Podle evropských romských aktivistů docházelo k nedobrovolným sterilizacím také v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku, ale nejvíce případů prý bylo v Česku a na Slovensku.