Brusel (od zvláštního zpravodaje) - Summit v Bruselu hlásí první dojednanou věc: politici z 27 zemí Unie se dohodli, že Evropa bude mít jednoho člověka pro zahraniční politiku EU. Nepůjde však o ministra zahraničí, ale jen o "vysokého představitele".
Dohodu v Bruselu potvrdil slovenský premiér Robert Fico. "Ministr zahraničí, jak byl navržen v ústavní smlouvě, se bude jmenovat vysoký představitel," uvedl. "Zůstává mu funkce místopředsedy Evropské komise," doplnil slovenský ministr zahraničí Ján Kubiš.
Na rozdíl od původně plánovaného ministra by vysoký představitel neměl mít k dispozici vlastní diplomatický sbor.
Oproti Javieru Solanovi, který má společnou unijní zahraniční a bezpečnostní politiku na starosti dnes, si ale "nový" vysoký představitel polepší. Bude mít totiž k dispozici rozpočet komisařky pro vnější vztahy Benity Ferrero-Waldnerové, tedy asi 10 miliard eur ročně. Solana vládne ani ne 150 miliony.
V dalších bodech se však sedmadvacítka zatím neshodla. Diplomaté tak stále vyhrožují krachem jednání o mandátu pro mezivládní konferenci, která má dohodnout nový text smlouvy, nahrazující zablokovanou euroústavu.
Zatím nejvíce rozruchu v Bruselu překvapivě nezpůsobil ani "enfant terrible" evropských jednání Polsko, ani britský premiér Tony Blair, který přijel na summit rozhodnut neustoupit z předem ohlášených pozic. Na vině je francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Ten si totiž dovolil sáhnout na základ Evropské unie. Pod jeho tlakem byly včera v pozdních hodinách vypuštěny z návrhu konečné dohody dvě podstatná slůvka. "Volný a nepokřivený". A to ve vztahu k trhu unie. Nová formulace tedy zní: unie spočívá mimo jiné na trhu.
Kromě toho se Francouzům povedlo do textu prosadit zmínky o sociálním sbližování a plné zaměstnanosti.
To by v konečném důsledku mohlo vést například k povolení státních podpor domácím podnikům, tedy k něčemu, proti čemu Evropská komise dlouhodobě bojuje. Právě úředníci komise se proto podle kuloárových informací francouzského nároku "vyděsili".
Proti Paříži Londýn i Praha
Proti návrhu Paříže se ale ostře ohradila také Británie - tradiční zastánce volného trhu v evropské sedmadvacítce. Podle mluvčího premiéra Tonyho Blaira bude Londýn trvat na tom, aby EU jasně řekla, jak si soutěž na svém trhu představuje. Nebo přesněji - že volný trh je pro unii věcí zcela zásadní.
Češi jsou stejného názoru jako Britové. "V této chvíli to vypadá, že rozhovory nezkolabují na Polácích či Britech. Jejich nároky jsou řešitelné, případně se dá polský problém se systémem hlasování odsunout. Ale tohle je něco, co nemůžeme připustit," řekl novinářům i český diplomatický zdroj.
Vicepremiér Alexandr Vondra později mírní postoj. "Je to určitě něco, o čem se velmi diskutuje. Jsme ve skupině zemí, která chce vrátit formulaci zpět do textu. Ale ne za každou cenu," řekl novinářům.
Zmínil přitom belgický návrh, aby z pravidel volného trhu byly vyňaty tak zvané služby veřejného zájmu. "To jde proti smyslu unie, a tudíž toto v textu rozhodně nechceme. A pokud to bude postaveno tak, že se formulace o volném trhu vrátí výměnou za tento požadavek, tak to nemá smysl. O volném trhu se hovoří i v jiných dokumentech," dodal Vondra.
Státníci se po sériích dvoustranných jednání odebrali na společný oběd, kde se sumarizují dosud dosažené výsledky. Později odpoledne se čeká na nový text návrhu a po něm zřejmě bude následovat další série vyjednávání.
"Rozhodně dohoda není v dohlednu," vyroval Vondra. Znovu však dodal, že všichni v konečnou dohodu věří.
Tlak na Poláky
Sarkozy se také postavil po bok německé kancléřky Angely Merkelové při vyjednávání s Polskem. Dlouho do noci seděli oba s polským prezidentem Lechcem Kaczyńskim a snažili se najít kompromis ohledně váhy hlasů jednotlivých zemí v Radě ministrů.
Prezident Francie po jednání nastínil, jaký kompromis přinesl. Mezi "eurolidmi" je znám jako kompromis z Ioanniny. Tedy princip, že pokud se počet států odmítajících návrh blíží blokační menšině, ale ještě jí zcela nedosahuje, zahájí se nová jednání, aby většina posílila.
Ale ani tento návrh zatím Polsko neuspokojil. Ještě před dnešními bilaterálními schůzkami mimo jiné i s Mirkem Topolánkem řekla Merkelová novinářům, že všechny problémy nebyly vyřešeny, ale všichni se snaží ze všech sil.
"Rozhovory prozatím ukázaly, že situace je opravdu složitá. Ale budeme vyjednávat až do samého konce. Polsko nemá ve zvyku se vzdávat," uvedl v noci polský prezident.
Podle diplomatických zdrojů přišli i Češi s dalším návrhem, jak pomoci Polákům. Podrobnosti však nejsou známy.
Česká delegace prozatím do textu úspěšně prosadila všechny úpravy, co požadovala. Nebyly však v žádném případě nijak kontroverzní a tudíž se to čekalo.
Pro někoho stres, pro jiného otrava
Některé delegace ale neprožívají summitovou atmosféru tak stresově jako Němci, Francouzi, Nizozemci či Poláci. Třeba slovenský premiér Robert Fico je z debat okolo mandátu pro mezivládní konferenci očividně "otrávený".
"Podporujeme kompromisy, které nám pomohou dosáhnout dohody. Je velmi frustrující na těch jednáních sedět, protože se neustále bavíme o tom, co bylo již jednou odsouhlaseno," řekl premiér Fico. "Nechápu, že jednou to všichni podepíšeme, a pak někdo přijede s tím, že to doma neumí vysvětlit," dodal.
Podle něj je zbytečné se bavit o systému hlasování, protože k přepočítávání hlasů se přistupuje zcela výjimečně. "Jinak se vždy snažíme dosáhnout konsensu," tvrdí Fico.
Podobně hovořil o ústavních symbolech: "Hymnu pouštíme na významných příležitostech, vlajku má skoro každý premiér členské země ve své pracovně, tak o čem se bavíme."
