Brusel - Sdílené databáze otisků prstů a digitálních podobenek měly v otevřené Evropě zajistit účinnou ochranu proti organizované kriminalitě.
Jenže nová verze schengenského informačního systému, takzvaného SIS II, nabírá další zpoždění. Podle deníku Wiener Zeitung na čtvrtečním jednání ministrů vnitra v Bruselu mělo padnout konstatování, že se národní databáze nestihnou propojit ani do konce příštího roku.
Projekt SIS II přitom měl fungovat už v létě 2007 tak, aby se na něj mohly napojit země, které do Schengenu vstoupily před rokem.
Nepřekonatelné technické problémy ale vedly k tomu, že Česko společně s dalšími schengenskými nováčky nakonec přistoupilo k modelu SISone4all, tedy databázi, která zůstala stát na půli cesty.
Co všechno je v databázi SIS
- hledané, pohřešované a nežádoucí osoby (i v rámci eurozatykače)
- osoby v režimu specifické kontroly nebo pod policejní ochranou
- ztracené, odcizené nebo neoprávněně používané doklady a registrované bankovky
- odcizená a pohřešovaná auta a zbraně
Sdílet lze tak nadále pouze textové údaje, nikoliv ale biometrické datové soubory v podobě neskenovaných podobenek nebo právě otisků prstů.
Novou generaci superdatabáze ale stihl ještě další problém. Velká Británie, která je sice členem Schengenu, ale podílí se jen na policejní a justiční spolupráci, totiž stále nemá software pro svou aplikaci Sirene UK, jež by byla schopná pracovat s daty z kontinentu.
Nově vyvinutý program umí komunikovat pouze se stále odkládaným SIS II.
Stávající schengenská databáze má více než 17 milionů údajů. Většina z nich se týká ukradených či ztracených průkazů totožnosti.
Obsahuje také data o 1,5 milionu osob, z devadesáti procent jde o informace o zákazu vstupu do konkrétních zemí EU.