Tucson/Praha - Když se o švýcarském vědci Ursi Stauferovi řekne, že žije na jiné planetě, není to zpochybňováním jeho zdravého a praktického rozumu.
Doktor Staufer skutečně v pracovní době "žije" na Marsu. Zbytek dne pak tráví v arizonském městě Tucsonu. Je totiž členem týmu, který z tamní univerzity řídí činnost robotické sondy Phoenix, jež už třetí týden zkoumá rudou planetu.
Jako pracovník švýcarské univerzity v Neuchatelu byl mezi vědci, kteří pro Phoenix sestrojili mikroskop atomárních sil. To je přístroj, který snímá povrch zkoumaného vzorku pomocí hrotu na nepatrném výkyvném ramínku, jehož pohyby sleduje laser.
Čtěte podrobněji o přistání sondy a o jejích úkolech:
Phoenix zvládl těžké přistání na Marsu
Prostřednictvím elektronické pošty poskytl Urs Staufer rozhovor pro Aktuálně.cz.
Den, tedy otočení planety kolem její osy, trvá na Marsu 24 hodin 39 minut a 32,4 sekundy. Sonda pracuje podle "marsovského" času, tedy podle toho, kdy Slunce dodává energii jejím solárním bateriím. Jak jste se tomu přizpůsobili vy v řídicím středisku?
Znamená to pro nás, že pracovní směna začíná každý den o zhruba půl hodiny později než den předtím. Začali jsme pracovat hned po přistání sondy, to bylo asi v 18 hodin tady v Arizoně. Teď naše první směna začíná asi ve tři hodiny ráno.
Navíc ovšem musíme přihlížet k tomu, jak nad pozemním zařízením přelétají sondy Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Odyssey. Ty přenášejí data z Phoenixu na Zemi a naopak předávají pokyny ze Země na povrch Marsu. Jejich obletům taky přizpůsobujeme naši práci, takže směny někdy posunujeme o víc než hodinu dopředu, nebo taky dozadu.
Takové nepravidelnosti jsou asi nepříjemné pro váš denní režim.
Je skutečně těžké nastavit si vnitřní čas na neustálé změny. Naštěstí máme tým, který o nás pečuje a hlídá, abychom nebyli příliš unaveni.
Teď se ovšem na Marsu odehrává fascinující vědecké poznávání, máme jedinečnou příležitost se dozvědět něco víc. A to nás stále popohání. Někdy se musíme nutit, abychom si skutečně vzali volný den, když ho máme předepsaný.
Před časem se zdálo, že spojení s Phoenixem bude narušeno...
Ztratilo se na den spojení, ale jen s jednou z družic, a už je to v pořádku. Přistání bylo zcela perfektní, data ze sondy proudí... Vše probíhá hladčeji než v testech, které jsme podstupovali, když jsme se na misi připravovali.
Teď však byly také problémy s přenosem vzorku marsovské půdy do první z osmi pecí, kde se má rozehřívat a analyzovat.
I to už je v pořádku. Částečky odebrané půdy se zřejmě slepily a my ještě nevíme proč. Nemohly se tedy vejít do pece. Pro představu, vnitřek té minipece je široký asi jako tuha v tužce. Možná pomohly vibrace síta, kterým vzorky prochází, možná se soudržnost částeček změnila s ubíhajícím časem, možná mělo vliv obojí, ale pícka je už teď plná. Nyní už také začínáme dopravovat vzorky k mikroskopům.
Rozbor vzorků na takzvaném mikroskopu atomárních sil, vyrobeném na univerzitě v Neuchatelu, bude pro vás osobně hlavní práce. Co si od ní slibujete?
Doufám, že se dozvíme více o stavbě půdy a prachu na Marsu, a to až v měřítku padesáti nanometrů (pěti stotisícin milimetru). To vše přispěje k našemu poznání geofyzikálních a atmosférických procesů v polární oblasti Marsu.
Rád říkám, že jsme na dobré cestě, abychom toho dosáhli.
Čtěte také:
