Zlín/Olomouc - Zlínskou zoologickou zahradu opustil ve čtvrtek druhý z trojice mladých tygrů ussurijských. Novým domovem dvouletého samce Martyho se stala olomoucká zoo na Svatém Kopečku, převoz se obešel bez problémů.
Do Olomouce se tento druh šelmy vrací po zhruba roční přestávce, v budoucnu by měl Marty dostat partnerku. Chovatelé tak věří, že se po téměř 30 letech dočkají tygřích mláďat, řekla mluvčí olomoucké zoo Hana Labská.
Již loni v říjnu opustil své rodiště Martyho bratr Alex, který je v Kodani. Ve Zlíně tak s matkou Tanjou zůstala jen samička Tera, kterou zoo hodlá v budoucnu vyměnit za samečka vhodného pro páření s Tanjou.
Veterinář Dominik Gregořík asi 150kilogramového tygra před cestou uspal a chovatelé zvíře naložili do přepravní bedny. "Je ideální, když se aplikace podaří napoprvé, zvíře je méně stresované. Tady ale tygr vycítil, že se něco bude dít. Dávka se musela úměrně tomu zvyšovat," řekl novinářům Gregořík.
"Vše proběhlo v pořádku, Marty je již v samostatné ubikaci. Lidé si ho mohou prohlédnout v pavilonu šelem," potvrdila mluvčí olomoucí zoo.
Podle mluvčího zlínské zoo Pavla Shromáždila se převoz Martyho nedal odkládat. Sameček totiž začal dospívat a už asi před půl rokem se pokoušel pářit se svou vlastní matkou.
Chovatelé tak Martyho nemohli pouštět do výběhu s Tanjou a Terou. Zhruba čtyři hodiny tak trávil ve výběhu sám, poté byly zase odděleně vpuštěny dovnitř samice. "Nějakou dobu se to tak dá řešit, ale dlouhodobě ne," doplnil mluvčí.
Tygrů je v Evropě nadbytek
Udat zlínské tygry není prý jednoduché, přestože jsou to atraktivní zvířata. V evropských zoo je jich podle Shromáždila nadbytek a navíc se řeší genetická čistota zvířat.
"Čekali jsme na potvrzení, že máme čisté ussurijské tygry, což nám potvrdili. Kolem dvou set zvířat po světě ale bylo z chovného programu vyřazeno, zahrady vyčkávaly. Přesuny se řídí i podle koordinátora chovu, jenž povoluje například i rozmnožování," uvedl.
Tera se podle něj s matkou zatím snáší dobře. "Nepustíme ji dříve, než dostaneme adekvátního samce. Půjde pryč, až bude mít zahrada garantováno, že ho dostane, aby tady byli dva tygři," doplnil Shromáždil.
Chov těchto zvířat patří k těm náročnějším. "Enormní je třeba spotřeba masa, kterého tygr sní pět až šest kilogramů denně," popsal ošetřovatel Vlastimil Ždánský. Odchodu Martyho litoval. "Mám z toho smíšené pocity, ale je to život. Věčně tady být nemůžou," řekl.
Posledních 500 tygrů
Tanja, která se narodila v Rusku a ve Zlíně je od roku 2005, vyvedla tygřata až napotřetí. V roce 2008 dvakrát porodila po čtyřech mláďatech, pokaždé je však tehdy ještě nezkušená matka záhy zabila.
Prohlédněte si malé tygříky z pražské zoo:
Tygřata úspěšně vyvedla až poté, co zoo na krátkou dobu přivedla do Zlína samce Xerona z Ostravy. Ve Zlíně čekali na tento úspěšný odchov déle než čtvrt století. Tygřata jsou navíc vysoce ceněna právě kvůli svému genetickému původu.
Tygr ussurijský je jednou z nejvzácnějších kočkovitých šelem. Je samotář, k životu potřebuje velký prostor. Populace volně žijících tygrů, kteří se vyskytují v povodí řek Amur a Ussuri na ruském Dálném východě, v severní Číně a Severní Koreji, se odhaduje na 500 kusů. V zoologických zahradách těchto výlučně masožravých šelem žije kolem tisícovky.
