Ústí nad Labem - Emise z hnědouhelných elektráren do roku 2020 klesnou, slíbil Ústeckému kraji ČEZ a podepsal s ním o tom rámcovou smlouvu.
Oproti roku 2007 by se měly emise popílku snížit asi na 55 procent, oxidy síry a dusíku pod 40 procent. Před dvěma lety byl v prognózách ještě opatrnější. Má to ale podmínku, že se podaří do té doby přestavět elektrárnu Tušimice, Ledvice a Prunéřov a spustit nový paroplynový blok Počerad.
Modernizace mají stát asi 100 miliard korun. První dva projekty už běží; Tušimice II mají už rekonstruované dva bloky a zbylé dva se přestavují, v Ledvicích se staví nový blok, který výkon původní elektrárny ztrojnásobí. V Počeradech se projekt paroplynové elektrárny rozjel letos na jaře a hotový má být v roce 2013.
Prunéřov: ČEZ vs. ekologové
O Prunéřov ČEZ stále válčí s ekology. Těm se nelíbí, že investor nepoužívá technologii s nejvyšší nominální účinností. Naposledy zamítlo ministerstvo životního prostředí odvolání proti integrovanému povolení, ale stále není vyřešené odvolání proti územnímu rozhodnutí.
"Jakmile ty spory skončí, jsme připraveni pokračovat. Ta rekonstrukce přinese výrazné zvýšení efektivity i snížení emisí," řekl Vladimír Hlavinka z ČEZ. Dobu potřebnou na stavbu odhadl na 30 až 32 měsíců.
ČEZ se v rámcové smlouvě zavázal v podstatě jen k obecným věcem, například společnému monitorování exhalací a zapojování místních firem do investic. Podobnou smlouvu má i s asociací krajů a ministerstvem životního prostředí.
Rekordy Ústecka: Nejvíce elektřiny, nejvíce znečištění
V Ústeckém kraji se vyrobí zhruba 60 procent české elektřiny. Udělalo to z něj ale na konci socialistické éry nejznečištěnější část Československa.
Žlutozelené mlhy sice v 90. letech skoro vymizely, místo oxidů dusíku a síry ale začal trápit obyvatele prach, který často překračuje zdravotní limity až desetinásobně.
Pod drobnohled se dostal prach v roce 2009, kdy získal ČHMÚ právo vyhlašovat takzvanou smogovou regulaci. Zpočátku ji skoro nevyužil, za letošní a minulou zimu tak ale učinil několikrát.
