Praha - Vrchní soud v Praze ve středu o dva roky snížil trest matce, která v roce 2013 odložila do kontejneru svého novorozeného syna. Ve vězení stráví 15 let.
"Nejenže obžalovaná předem nevytvořila podmínky pro to, aby dítě přežilo, ale nic pro to neudělala ani po porodu. Takové jednání nelze kvalifikovat jinak než jako zločin vraždy," konstatoval předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička.
Zároveň ale uvedl, že ústecký krajský soud ženě uložil sedmnáctiletý trest, protože pokládal za přitěžující okolnost to, že se činu dopustila na dítěti. Tato skutečnost je ale obsažena přímo v definici vraždy na osobě mladší patnácti let, za kterou zákoník stanoví přísnější sazbu než za prostou vraždu. "Nelze to proto obžalované přičítat k tíži podruhé," vysvětlil soudce snížení trestu.
Podle verdiktu žena tajila své těhotenství před manželem i všemi svými známými. Neabsolvovala žádné gynekologické prohlídky pro nastávající matky a v noci z 6. na 7. prosince 2013 porodila ve vaně svého bytu životaschopného chlapečka. K porodu si nepřivolala lékaře ani manžela, který spal ve vedlejší místnosti.
Novorozence nejprve omyla a zbavila krve a v úmyslu ho usmrtit ho poté zabalila do ručníku a deky, kterou pak vložila do silonové tašky. Tu pak dopoledne odnesla do venkovního kontejneru na komunální odpad. Tělíčko dítěte, které zemřelo na otok mozku a plic v důsledku podchlazení, objevili o den později dva muži.
Znalci: O svém těhotenství musela vědět
Žena u soudů nevypovídala. Policistům dříve tvrdila, že o těhotenství nevěděla a porodní bolestiprý považovala za menstruaci. "Šla jsem do sprchy, pustila jsem si teplou vodu a pak ze mě vypadlo to mimino. Pak jsem to zabalila do ručníků a tašky a šla jsem si lehnout," popsala u výslechu. Proč se dítěte zbavila, nikdy nevysvětlila. Její manžel uvedl, že by proti dalšímu dítěti neměl námitky. Genetické testy prokázaly, že zavražděný novorozenec byl skutečně jeho synem.
Znalci dospěli k závěru, že žena o svém těhotenství musela vědět - jednak to nebylo poprvé, co byla v jiném stavu, jednak se dítě v těle matky hýbalo. Podle nich porod proběhl normálně a žena netrpí žádnou duševní poruchou. Dosud nebyla trestaná, což je podle soudu jedinou polehčující okolností. Druhou by bylo její přiznání, kdyby se ovšem nedoznala až pod tíhou shromážděných důkazů.
Advokátka obžalované se snažila soud přesvědčit, že její klientka nebyla po porodu schopna dítěti poskytnout pomoc. "V průběhu porodu utrpěla velkou ztrátu krve, která dosáhla kritických hodnot. Úmysl dítě usmrtit podle mě prokázán nebyl. Jsem přesvědčená o tom, že kdyby byl novorozenec zdravý a jevil známky života, pak by k tomu nedošlo," uvedla s tím, že dítě mohlo být nedonošené. Měřilo 46 centimetrů a vážilo jen 2200 gramů, znalci se však shodli na tom, že bylo v pořádku.
Státní zástupkyně argumenty obhajoby odmítla. Poukázala na to, že žena si počínala zcela racionálně, takže nemohlo jít o případ poporodního rozrušení. Psycholožce prý navíc jednou přiznala, že o svém těhotenství věděla.
