Radní: Praha přišla o miliardy z úprav územního plánu

ČTK ČTK
30. 5. 2012 14:30
Podle náměstka pražského primátora Hudečka (TOP 09) si město neřeklo o 2,7 miliardy
Náměstek pražského primátora Tomáš Hudeček.
Náměstek pražského primátora Tomáš Hudeček. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Kvůli úpravám územního plánu přišla Praha v letech 2005 až 2010 zhruba o 2,7 miliardy korun. Tvrdí to náměstek pražského primátora Tomáš Hudeček (TOP 09).

Úpravy, mezi něž patří například navýšení počtu povolených podlaží u staveb, zvýšily zisky developerů. V jiných zemích je podle Hudečka běžné, že developeři za to samosprávě zaplatí tři procenta ze zisku získaného touto úpravou. V Praze se ale podle náměstka tyto peníze rozplynuly v šedé ekonomice.

"I v Praze se platí zhruba tři procenta zisku, peníze však rozhodně neputují do rozpočtu hlavního města. Můžeme se ptát a dohadovat, kde tedy zůstávají," uvedl Hudeček.

Podle něj někteří developeři anonymně přiznávají, že za úpravy zaplatili. "Tyto platby chceme legalizovat. Peníze se budou investovat zpět do veřejného prostoru," poznamenal Hudeček.

Další plán by měl omezit prostor ke korupci

Podle Hudečka vyčíslení ztrát vyplývá z odborných odhadů, které má k dispozici. Odhady podle Hudečka pracovaly pouze s menšími úpravami územního plánu, které nevyžadovaly změnu územního plánu. Další ztráty zřejmě mělo město ze změn, jejichž projednání trvá i několik let a které umožňují například změnu využití území z orné půdy na stavební parcely.

Hudeček chce kvůli tomu zastavit přípravu nového územního plánu, který by pokračoval ve stejném systému územního plánování jako dosud. Náměstek chce připravit jiný plán, který má být jednodušší a stanoví pouze maximální zátěž území.

Podle Hudečka tak bude omezen prostor ke korupci. Domnívá se, že o zmaření jeho plánu usilují některé vlivné skupiny. "Kdo je proti tomu, aby se zastavila příprava nového územního plánu, ten je pro pokračování korupce," řekl Hudeček.

Zastavení přípravy nového územního plánu mělo už dvakrát schválit zastupitelstvo. Návrh byl ale minulý týden stažen z programu jednání. O dva dny dříve jej přitom schválilo všech 11 členů rady. Výhrady k návrhu měli především zastupitelé za ODS, kteří se opírali o dopis náměstka ministra pro místní rozvoj Miroslava Kalouse (ODS), který byl na magistrát doručen den před zastupitelstvem. Kalous v něm napadal postup Prahy.

Podle Hudečka jde o bezprecedentní krok, kdy se ministerstvo bez vyžádání vyjadřuje k záležitostem, které jsou v kompetenci pražského zastupitelstva a které jsou navíc podle právních posudků hlavního města v souladu se zákonem. Mluvčí ministerstva Marek Ženkl už dříve sdělil, že ministerský úřad vyjádřil určité právní a věcné pochybnosti, a proto požádal pražský magistrát o stanovisko.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 59 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy