Praha - Magistrát investoval do pražské zoo od povodní v roce 2002 stamiliony korun. Neudělal ale téměř nic pro to, aby své významné investice ochránil.
Více než 230 milionů korun stálo odstranění škod po povodních v roce 2002 a do rozvoje zoo Praha investovala další stovky milionů. Obnova zahrady po letošní katastrofě přijde podle ředitele Miroslava Bobka na dalších 160 milionů korun.
"V tomto ohledu se jedná o nerozum dřívějších vedení. Současný val je koncipován na dvacetiletou vodu. Pokud do zoo plynou takové finanční prostředky, ochrana musí být vyšší. V opačném případě je to vyhazování peněz," konstatoval zastupující primátor Tomáš Hudeček (TOP 09).
Hudeček si prý nechá zpracovat analýzu, jak zoo ochránit a na kolik by to přišlo. Už nyní se ale shoduje se svým předchůdcem, exprimátorem Pavlem Bémem - protipovodňové zábrany se stavět nebudou.
Podle Béma není technicky možné zahradu tímto způsobem chránit. "Ochrana je technologicky téměř nemožná, anebo by byla nesmírně riziková i nákladná a opět by představovala mimořádný zásah do krajiny," uvedl Bém.
Hudeček ve shodě s ním tvrdí, že Troja je přirozeným rozlivovým územím a to, že bariéry v minulosti u zoo nebyly vystavěny, má důvod. Pokud by tady byly, vzniklo by pod zoo hrdlo a stoupla by hladina v centru Prahy.
"Já jsem osobně jako každý ředitel zaplavené zoo bojoval za to, aby se zahrada začlenila do protipovodňové ochrany. Ten boj jsem prohrál," řekl deníku Aktuálně.cz tehdejší ředitel Zoo Petr Fejk. Argumentům magistrátu o ochraně centra prý rozuměl.
"Netroufl bych si tvrdit, co je přednější a jaká povodeň přijde. Rozlití vody do centra by byla větší škoda," dodal bývalý ředitel.
Jak ochránit zvířata?
Magistrát teď bude hledat jiné způsoby, jak zoo ochránit. "Bude to jeden z prvních projektů, který uděláme po opadnutí vody," slibuje Hudeček. Jednou z variant by mohlo být například vybagrování části řeky.
Protipovodňový val by ještě nezavrhovala radní Helena Chudomelová (TOP 09), která má problematiku zoo na starosti. Ta se domnívá, že při opakovaných škodách v takové výši by se ochrana vyplatila.
"Tenkrát se to neudělalo, protože se šetřilo. O ochraně ale musíme uvažovat, mohli bychom například požádat ministerstvo financí, zda by nějaké peníze nepřidalo," myslí si Chudomelová.
Pražská zoo pod vodou, podívejte se:
Město i vedení zahrady od minulé povodně investovaly do rozvoje zoo více než miliardu korun. Zoo své náklady odhaduje na půl miliardy korun, magistrát dal nejméně 800 milionů.
Už potřetí se bude muset opravovat pavilon velkých šelem. Před povodněmi v roce 2002 se budovy rekonstruovaly za 45,5 milionu korun. Po povodních se cena oprav vyšplhala na 25 milionů. A nyní je pavilon stojící prakticky hned u řeky opět pod vodou.
Zatím není jasné, jaké škody voda napáchala v pavilonech gaviálů, lachtanů a tučňáků, do kterých magistrát v uplynulých letech investoval minimálně 52 milionů. Dalších šest milionů šlo z městské pokladny na Opičí ostrovy, které se také nacházejí v dolní části zahrady.
Stamilionové investice
Největší investice šly ale do pavilonů, které jsou v bezpečí v horní části zahrady. Zoo zaplatila 170 milionů za pavilon Indonéské džungle, Praha dala půl miliardy na výstavbu nového slonince a hrošince.
"Do spodní části zahrady jsme investovali pouze čtvrtinu peněz ze všech," uvedl Fejk.
Přestěhování obtížně evakuovatelných slonů a hrochů se stihlo na poslední chvíli. "Ukázalo se, že bylo jediné štěstí, že jsme stihli pavilon dostavět a zvířata tam v klidu přesunout," dodala Chudomelová.
Právě přesunutí drahých pavilonů do bezpečnější části zoo může být podle magistrátu dalším možným řešením. Stěhování pavilonu velkých šelem nebo goril by ale podle Fejka bylo velmi nákladné.
Velký otazník se naní vznáší nad plány na půlmiliardové investice v příštích pěti letech, které zoo představila na konci loňského roku. Není jisté, zda na ně bude mít. V plánu je například přestavba bývalého slonince na pavilon Amazonie za bezmála 250 milionů, kde chtěla zahrada chovat kapustňáky.
