Praha - Smlouvy Prahy s firmou Haguess na kartu opencard musel připravovat diletant, který postavil magistrát do naprosto nevýhodné pozice. Sněmovní vyšetřovací komisi to řekl Valdemar Linek z firmy Nexia AP, která před pěti lety zpracovala hloubkovou prověrku projektu.
Pražský magistrát měl podle Linka buď projekt ukončit, nebo převzít. Praha neměla provoz ani rozvoj pod kontrolou, uzavřela nevýhodné smlouvy, opencard neměla objednané a zaplacené funkce, uvedl Linek.
Poslanci se při dotazování Linka dostali i k tomu, jestli magistrát s auditory konzultoval možná řešení problémů. "Nikdy nás nekontaktovala ani policie, ani magistrát, abychom kooperovali na závěrech auditu nebo na řešení projektu," odpověděl auditor s tím, že firma v roce 2011 oslovila i tehdy nové vedení města. To však neodpovědělo.
Linek rovněž prohlásil, byl posledním a klíčovým okamžikem, kdy bylo možné, aby Praha projekt převzala a hospodárně ho provozovala, byl rok 2009. Hlavní město podle něho tehdy mělo silnou vyjednávací pozici.
Výsledky auditu prý řadu lidí, kteří se na něm ze strany města podíleli, šokovaly. "Skončil velkým problémem na straně hlavního města, neboť finanční prostředky byly vydávány neefektivně, město nemělo provoz pod kontrolou, byly uzavřeny velmi nevýhodné smlouvy. Město projekt fakticky neřídilo, do provozu nebyla uvedena funkcionalita v plném rozsahu, která byla fakticky zaplacena," shrnul Linek.
Metropole například Haguessu zaplatila za zkušební provoz kartového centra, ale zároveň za zajištění běžného provozu. Tedy prakticky dvakrát za tu samou činnost.
Forenzní audit měl sloužit jako podklad pro další jednání
V pátek ráno vypovídal i někdejší radní a následně náměstek pražského primátora za ODS Rudolf Blažek. Členům komise řekl, že projekt na začátku pokládal za rozumný a moderní. Blažek stál později za zadáním auditu, který na chyby nyní už více než miliardového projektu poukázal.
Záměr vznikal v době, kdy měl Blažek v radě na starosti bezpečnost a primátorem byl Pavel Bém. Informatika byla podle Blažka pod ředitelem magistrátu, kterým byl tehdy Martin Trnka. "Když jsem dostal materiál do zastupitelstva, přišel mi v pořádku," řekl komisi Blažek.
Na otázku, kdo byl iniciátorem projektu, odpověděl, že neví. Je to podle něho otázka na Trnku.
V dalším volebním období Blažek dostal informatiku do pravomocí. Zavádění opencard se mu prý tehdy nezdálo rychlé a byla celá řada komplikací. "Co nebylo správně nastaveno, byla exkluzivita společnosti (Haguess)," uvedl bývalý náměstek. Zpracování forenzního auditu inicioval proto, že viděl. Měl sloužit jako podklad pro další jednání.
"Celá řada věcí se změnila, jsem přesvědčen, že náklady na projekt se zásadně snížily," zdůraznil Blažek. Z jeho vyjádření vyplynulo, že na podporu karty byl vypsán tendr, licence ale nejsou zřejmě vyřešeny do současnosti.
Blažek nakonec o informatiku přišel, z rozhodnutí městské rady ji dostal na starosti jiný člen za ODS Milan Richter. "Většina rady se dohhodla, že by bylo lepší, aby ten projekt dokončil někdo jiný, než já ," poznamenal Blažek.
Odbor informatiky jednal s auditory liknavě
Toho se před komisí zastal již zmíněný auditor Linek. Na toho tehdejší náměstek primátora Béma působil, že má velký zájem zjistit skutečný stav projektu. Naopak magistrátní odbor informatiky podle Linka spolupracoval s auditory liknavě a dopravní podnik skrze manažera Ivo Štiku spolupráci odmítl.
To potvrdil i třetí páteční svědek, auditor společnosti AT Kearney Marian Švrček. Prohlásil, že ze strany magistrátu nezaznamenal, že by z magistrátu nějaké dokumenty nepřišly, problém byl pouze na straně dopravního podniku.
Kvůli projektu je nyní stíhána většina členů pozdější městské rady včetně Bémova nástupce, nyní poslance Bohuslava Svobody (ODS), a současného primátora Tomáše Hudečka (TOP 09).
