Praha – "Tady ty jsme sázeli s našima," ukazuje na řadu vzrostlých stromů na písnickém sídlišti Petr Kuriščák. Je chladný, deštivý listopadový podvečer. Tma a lezavé vlhko ještě umocňují zdejší realitu původního a na první pohled značně omšelého socialistického sídliště. Kuriščák se sem se svými rodiči a mladším bratrem nastěhoval na jaře 1987. Ihned poté, co byl jejich panelový dům dokončený.
"Táta tehdy pracoval pro federální ministerstvo paliv, byly to podnikové byty," vzpomíná. Podmínkou pro to, aby velký, čtyřpokojový byt získal, bylo, že pro podnik odpracoval 10 let. A také 300 brigádnických hodin. "Třeba ty obrubníky, ty jsme dělali taky my," ukazuje muž.
Panelákové domy vznikaly v Písnici mezi lety 1987 až 1990. Po revoluci je ČEZ zprivatizoval. Celkem 739 zdejších bytů se přitom hodlal zbavit už v roce 2003. Tendr ale nakonec zrušil kvůli nevyžádané nabídce, která převyšovala ty od řádných soutěžících.
"Lidi tehdy narychlo sháněli peníze, prodávali auta, chalupy, zakládali jsme družstva. A nakonec z toho nic nebylo," vzpomíná Kuriščák. Po třinácti letech se energetický gigant chce všech písnických domů a pozemků zbavit znovu a tentokrát definitivně.
Rozdíl mezi domy, které dosud vlastní ČEZ, a těmi, které od začátku spravovala bytová družstva, je přitom patrný na první pohled. Ty druhé mají nové, barevné fasády a celkově udržovaný zevnějšek. Ty první by mohly bez přípravy hrát v dobovém seriálu z 80. let. Fasády jsou tu poskládané z původních pohledových panelů, i z odstupu je vidět drolící se rohy nebo mapy po zatékající vodě.
Nepočítali s námi
Přesto by tu většina zdejších starousedlíků ráda zůstala. Chtěli by bytové domy, do kterých by museli ještě mimo pořizovací cenu hodně zainvestovat, od ČEZ získat. "Stojí nám to za to. Jsme tu od začátku, máme s tím spojené vzpomínky. Navíc jsme tu nechali hodně práce a také peněz," vysvětluje Kuriščák.
Stejně jako jeho rodiče si řada zdejších obyvatel nechala alespoň bytové jádro za své opravit. “Nový majitel představuje pro zdejší obyvatele nejistotu. Co když bude chtít byty privatizovat? Žije zde hodně starých lidí, těm už banka žádnou hypotéku nedá,” obává se Kuriščák. “Pokud by domy získalo družstvo stávajících obyvatel, měli by lidé na výběr. Ti, kteří by na to měli, by si koupili podíl v družstvu. Ti ostatní by zůstali dál v nájmu,” naznačuje možné řešení.
S možností, že by se o byty mohli ucházet také jejich obyvatelé, ale ČEZ příliš nepočítal. Soutěž totiž vyhlásil 28. června 2016 s tím, že zájemci se můžou hlásit do půlky října. Na žádost nájemníků sice termín odložil, ale pouze do 3. prosince.
"Přihlásit se místní mohli od začátku. Neměli jsme od nich ale žádné informace o tom, že by to chtěli udělat nebo že by jim termín nevyhovoval," říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Podle advokáta Petra Novotného z advokátní kanceláře, kterou si Písničtí najali, to je ale absurdní argument. "Celá soutěž byla od začátku postavena tak, že vůbec nepočítala s účastí lidí. Nikdy nebylo reálné, aby se za tak krátkou dobu lidé stačili organizovat a vyjednat u banky tak velký úvěr. Celý takový proces vychází v optimistickém odhadu na šest měsíců. ČEZ přitom původně určil čtyři," dodává Novotný. Podle odhadů se hodnota písnického sídliště pohybuje okolo 1,2 miliardy korun.
Podpora od Babiše
Aby se vůbec mohli ucházet o koupi bytů, ve kterých bydlí i desítky let, se Písničtí intenzivně snaží od konce léta. A podařilo se jim na svou stranu získat vlivného přímluvce. Postup státního podniku ČEZ, který stále odmítá odsunout termín pro přihlášení do soutěže, otevřeně kritizuje ministr financí Andrej Babiš (ANO).
“Připadá mi logické, aby se současní nájemci bytů mohli zúčastnit soutěže o prodej sídliště. V tomto smyslu již také proběhlo jednání mezi právním zástupcem nájemců bytů a ministerstvem financí s tím, že jednání se společností ČEZ by mělo neprodleně následovat,” napsal Aktuálně.cz Babiš. A podporu pro snahu Písnických oficiálně vyjádřil i jeho náměstek Ondřej Landa.
Naposled se do věci vložilo vedení Prahy. Na pátečním jednání zastupitelé odhlasovali, že na nákup bytů a pozemků Praha bezúročně půjčí městské části Libuš. Radnice, jejíž roční rozpočet je 40 milionů korun, ale z představy víc než miliardového dluhu nadšená není. Jestli se do tendru i tak přihlásí, zdejší radní rozhodnou nejspíš v neděli. Pokud ale ČEZ odmítne odsunout lhůtu, Libuš nabídku podat nestihne.
Kudy dál se bude odvíjet příběh omšelého sídliště, které mají jeho obyvatelé přesto rádi, tak napoví první hodiny nového týdne.
