Plzeň - Jednasedmdesát let od konce druhé světové války se v Plzni opět bojuje, ale krev při tom naštěstí neteče. O to více ale srší nadávky, a dokonce výhrůžky smrtí. A to kvůli jednomu sovětskému tanku T-34, který se při Slavnostech svobody měl zúčastnit rekonstrukce setkání americké a sovětské armády. Organizátoři se kvůli kontroverzím, které to vyvolalo, nakonec rozhodli rekonstrukci bitvy, jež měla být zlatým hřebem slavností, úplně vypustit.
"Výhrůžný vzkaz mojí mámě, kde je jí přáno, aby chcípla jako kráva, že - cituji - ´jako blbá svině vychovala komunistickýho zmr..., a stihne ji proto spravedlivý trest, a že už bude postaráno, aby v Plzni nezůstal jediný rusofil a ani ten, kdo je sem chce přivést´, mě jen utvrdil v názoru, že jsme se rozhodli správně," vysvětluje organizátor plzeňských Slavností svobody Michal Kindl nelehké rozhodnutí o zrušení rekonstrukce bitvy.
Podle Kindla se kvůli vzedmutým emocím i američtí veteráni, kteří v roce 1945 osvobozovali Plzeň, začali v obavách ptát, zda jsou letos vůbec vítáni a co znamenají zprávy o "rudém převratu v Plzni".
"Do slavností se vložilo ego"
Vzedmutí nenávistných emocí v Plzni způsobila chystaná hodinová ukázka bitvy s desetiminutovým setkáním Američanů a rudoarmějců. Organizátoři chtěli připomenout setkání vojáků US Army a sovětské armády na Labi 25. dubna 1945, a tedy i příjezd historického sovětského tanku T-34.
Účast sovětského obrněnce na Slavnostech svobody kritizovali například členové plzeňské TOP 09, protože prý Rudá armáda město neosvobodila, což následně spustilo lavinu kritiky na organizátory připravované bitvy.
Ti na výtky reagují podrážděně. "Do organizace Slavností svobody, které by měly být svátkem všech demokraticky smýšlejících Čechů, se vložilo bezohledné ego některých lidí toužících na sebe za každou cenu upozornit, zášť a žárlivost na úspěchy druhých a někdy i bezradnost místních politiků, kteří si neumí najít zajímavá témata," míní šéf Military Car Clubu Plzeň Rudolf Bayer.
"Samozřejmě že v Plzni se žádný střet mezi Sověty a nacisty při osvobození města neodehrál, jen jsme chtěli lidem připomenout bitvu na demarkační linii, která odtud není mimochodem až tak daleko. Ruský tank jsme tu měli v minulosti už několikrát a nikdy nikomu nevadil. A už vůbec ne přítomným americkým veteránům, kteří nás osvobozovali. Najednou se ale z toho obrněnce stal - snad před blížícími se krajskými volbami - červený hadr pro bejka," zlobí se Kindl.
Tohle přece není přepisování dějin, říká Gazdík
Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 a STAN) si nechce v rozjitřeném sporu hrát na arbitra, a to tím spíše, že chápe obě strany. "Je mi líto, že k takovým třenicím a ´bitkám´ dochází v ne příliš vhodnou chvíli - výročí porážky nacismu."
Na jedné straně prý dlouhodobě vystupuje proti přepisování dějin, na straně druhé nevidí na zamýšlené plzeňské rekonstrukci setkání sovětských a amerických vojáků na Labi nic závadného. Třebaže se měla odehrát ve městě, jehož občané byli vždy hrdí na to, že je osvobodili Američané. "Tohle přece není přepisování dějin, ale jedna z možností, jak zajímavě připomenout konec nejstrašnějšího konfliktu v lidských dějinách. Vlastně té hysterii kolem sovětského tanku přestávám rozumět," přiznává Gazdík.
Diametrálně odlišný názor má předseda Klubu 3. armády František Polívka. Kindla a jeho spolupracovníky z přípravného výboru považuje za "rektální alpinisty", kteří poškozují a šikanují jeho klub, kde jen mohou. A za všechny Plzeňské prý říká: "Ten ruský tank chápeme jako symbol sovětské okupace v osmašedesátém. Jenomže Plzeň vždy byla západní zónou a sovětský tank tu nemá v těchto dnech co dělat," dodává rezolutně.
Přijeďte raději do Rokycan
Polívka proto hodlá i letos projet na protest se svými džípy Klatovskou třídou, od čehož organizátoři tentokrát upustili - jelikož se soustředili na přípravu mezitím zrušené bitvy. "Po loňské grandiózní jízdě Plzní, které bychom se letos ani vzdáleně nepřiblížili, jsme chtěli lidem setkáním Američanů a Sovětů na Labi nabídnout něco jiného, avšak kvůli samozvaným a závistivým diletantům, jako je pan Polívka, či nepochopení některý politiků z toho nakonec sešlo," říká Kindl.
Na celý spor se s rozčarováním, ale i pobavením z nedalekých Rokycan dívá ředitel Vojenského muzea na demarkační linii František Koch. "Kdo bude chtít v sobotu vidět rekonstrukci bitvy na demarkační linii, může přijet k nám. My ideologickými předsudky netrpíme."
