Plzeň - V utkání proti pražské Slavii se do plzeňské sestavy vrátil po 16 letech slavný odchovanec západočeského klubu Petr Sýkora. Soutěžní utkání přitom odehrál naposledy v polovině ledna a poté podstoupil operaci břišních svalů.
Návrat ozdobil dokonce zápisem mezi střelce, Plzeň přesto prohrála 2:3.
"Je to pro mě malé vítězství, že jsem konečně hrál zápas. Gól byl bonus. Když si představím, jak jsem na tom byl před čtyřmi měsíci, tak je pro mě cíl pouze odehrát příští zápas a být lepší než dnes. Dlouhodobější cíle nemám," popsal Sýkora po utkání své pocity novinářům.
Dvojnásobný mistr světa doladil podrobnosti spolupráce s týmem Indiánů dnes ráno a nakonec se plzeňskému vedení podařilo administrativně doladit jeho start ve večerním utkání.
Dal jsem gól, ale jinak to byla ostuda
"Bylo to těžké. Přijel jsem do Plzně z Brna pozdě v noci. Určitě jsem se chtěl vrátit výhrou a prohra mě hrozně mrzí," líčilo pravé křídlo.
Kromě trefy do černého ale se sebou spokojený nebyl. "Jsem rád, že jsem dal gól, ale zbytek mého výkonu byla ostuda. Pozitivní je, že už to z mé strany může být jen lepší. Jsem ale nerozehraný, takže jsem čekal, že mi to moc nepůjde," prohlásil sebekriticky dvojnásobný vítěz Stanley Cupu.
Sýkora nastoupil v prvním útoku po boku Tomáše Vlasáka a Martina Straky a s těmito spoluhráči naskakoval také v elitní přesilovkové formaci, v níž plnil roli falešného obránce.
"Střelu furt mám, tou bych mohl být prospěšný a přispět týmu. Byl jsem na začátku nervózní a až od druhé třetiny jsem se trochu rozehrál. Počítám, že mi bude trvat týden, 14 dní, než se dostanu ke svému standardnímu výkonu, na který jsem zvyklý já i diváci," věřil Sýkora.
V létě trénoval známý milovník rychlé jízdy také s brněnskou Kometou. Nakonec zvolil ale návrat do mateřského oddílu. "Varianta hraní v Kometě určitě existovala. Chovali se tam ke mně fantasticky. Libor Zábranský je ohromný srdcař a udělal v Brně kus práce. Já jsem ale chtěl hrát tady a volba byla jasná," popisoval rozhodování o dalším pokračování kariéry účastník olympiády v Salt Lake City.
Chtěl jsem si zahrát s Martinem Strakou
Toužil také po možnosti souhry s klubovou ikonou Martinem Strakou. "Jsem hráč Plzně. Vyrůstal jsem tady. Mám tady rodinu. Hlavní důvod byl ale mít šanci si zahrát s Martinem Strakou, protože to je nejlepší hráč v extralize," vyjmenoval důvody své volby třiatřicetiletý útočník.
Naposledy se objevil na plzeňské soupisce v sezoně 1993/94, ale sám raději vzpomíná na svůj první ročník v nejvyšší soutěži o rok dříve, v němž zaznamenal 12 branek v 19 zápasech.
"To byl tady můj nejlepší ročník. Hrál jsem v útoku s Michalem Strakou a Ríšou Bayerem pod trenérem Edou Novákem. Jezdili jsme ještě třeba do Košic. Bylo to pro mě v šestnácti neuvěřitelné. Od soustruhu na strojárně jsem chodil rovnou na trénink," zavzpomínal Sýkora s úsměvem na své extraligové začátky.
