Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová řekla, že případ se týká 2084 hektarů lesů a v katastru je uvedený coby vlastník stát. Podle mluvčí je opatství fyzicky zatím nepředalo a není stanoven žádný termín. "Stát je vlastníkem a Lesy ČR jsou od státu pověřené na těchto pozemcích hospodařit. Tomu nic nebrání," uvedla Jouklová.
Lesy ČR původně nechtěly majetek vydat, protože byl zabrán na základě Benešových dekretů. Podle Jouklové Lesy ČR podaly k Vrchnímu soudu v Praze 15 odvolání proti rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích, který zamítl jejich žaloby o nevydání lesů opatství ve Vyšším Brodě. V deseti případech vrchní soud žalobě vyhověl a uvedl, že pozemky byly zabaveny podle Benešových dekretů, proto se církvi nevracejí. "Rozsudky jsou pravomocné a vykonatelné," doplnila mluvčí.
Mluvčí Státního pozemkového úřadu Jiří Pivrnec sdělil, že na základě tohoto rozsudku Lesy ČR navrhly obnovu správních řízení s opatstvím ve všech rozhodnutích, v nichž nebyla žaloba. Týká se to zatím zhruba 870 hektarů lesů. O obnovení dalšího řízení ohledně 193 hektarů polí rozhodl pozemkový úřad, doplnil.
Na případ upozornil deník Právo. "Všeobecně se má za to, že to (zabavení majetku kvůli dekretům) bylo rozhodnutí totality, takže vrchní soud ctí rozhodnutí totality. Byl to rok 1948, do roku 1950 tady řád fungoval, než (komunisté) udělali noční akci K, kdy všechny kláštery přepadli a mnichy odvezli do lágru," řekl Beneš.
Do obnovy lesních cest klášter dosud investoval 20 milionů Kč, do rekonstrukce kláštera 50 milionů. Klášter neúspěšně požádal o odklad výkonu rozhodnutí vrchního soudu. "Musíme lesy předat Lesům ČR," řekl Berka, který věří, že řád nakonec při vyhraje. "Jsme vlastně trestáni za to, že jsme aktivně bojovali proti nacismu i proti komunismu," řekl Berka.
Ročně klášter navštíví 30 000 lidí. Místní teď převorovi telefonují a bojí se, že přijdou o práci. "Já je utěšuju … právnické argumenty máme silné a rozhodnutí vrchního soudu je politické," uzavřel Berka.
Bernardinum má 12 lesníků a práci dává dalším 40 lidem včetně těžařů, stavařů nebo speditérů, kteří vozí dřevo. Pro klášter podle Beneše pracuje denně 60 lidí. Externí pracovníky si klášter najímá celoročně.
"Lesy musíme teď předávat, tam nám zbude 900 hektarů. Pak máme propachtované polnosti, kolem 200 hektarů, a máme asi 22 hektarů rybníků. Ty zatím budeme ještě mít ve správě, ačkoli SPÚ taky obnovil řízení, ale budou čekat, jak dopadne naše dovolání k Nejvyššímu soudu. Pro naši firmu to bude mít negativní dopad, neumím si představit situaci, že bychom (s dovoláním) neuspěli a majetek by se klášteru nevrátil, to bychom firmu museli radikálně zmenšit," řekl Beneš. Roční obrat firmy je 90 milionů Kč.
Starosta města pokládá rozhodnutí za neštěstí, hlavně pro klášter, který je národní kulturní památkou. "Za ta léta, kdy jim byl majetek navrácen a mohli hospodařit tak, jak hospodařili staletí předtím, tak klášter opravdu nabral změn, nakoupili kopu zařízení do lesa, techniky, lanovky. Teď mám vážné obavy, že se všechny práce zastaví," řekl Zálešák.
Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a jedna z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Opatství ve Vyšším Brodu založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků, uvádí klášter na webu. Komunisté klášter v roce 1950 zrušili, obnoven byl v roce 1990.
"Nejcennější, gotické jádro, kde jsou knihovny a největší cennosti, to je v pořádku, ale hospodářský dvůr je ruina, pivovar je na spadnutí, stáje rozpadané," uzavřel Beneš.
