Na současné fungování Krkonošského národního parku pohlížejí kriticky biologové Jan Šobotník a Barbora Křížková. Zde si můžete přečíst jejich stanovisko a prohlédnout si jejich komentovanou fotogalerii z našeho nejstaršího národního parku: 

Ochrana přírody v KRNAPu neprobíhá úplně podle zásad, které by měly být v národních parcích dodržovány. Je možné, že probíhá podle zákona, ale v tom případě je špatný zákon, který chrání pouze vrcholové biotopy Krkonoš a nebere v potaz zalesněné části parku.

Myslíme si, že do národního parku nepatří těžba za pomoci těžké techniky a velkoplošné holoseče. Stejně tak by neměl být zapovězen vstup turistům na místa, kde standardně probíhá těžba pomocí těžké techniky.

Máme jasnou představu, jak by mělo lesnické hospodářství v národních parcích vypadat. Velkoplošné kácení a následné osazování pasek by mělo být striktně zakázáno, stejně jako těžba v nejvyšších partiích lesa. V nižších nadmořských výškách může být hospodaření umožněno, ovšem pouze ve formě kácení jednotlivých stromů tak, aby bylo výhledově dosaženo stadium pestrého různověkého porostu.

Toto výběrové hospodářství by mělo probíhat především za pomoci koní či malotraktorů, vjezd těžké techniky by měl být zcela zakázán. V národních parcích by rovněž měly dostat místo vymizelé historické způsoby hospodaření, které byly například zakázány Marií Terezií nebo zapomenuty později po průmyslové revoluci.

Tradiční způsoby lesního hospodářství totiž daly vzniknout nynější podobě přírody, kterou mají právě národní parky za úkol chránit. Konkrétně se jedná o speciální péči o biotopy ve formě maloplošného mozaikovitého kosení luk, udržování rozvolněných lemů lesa, pařezinový způsob hospodářství v porostech listnatých stromů, lesní pastva apod.

Hospodářské lesy by měly být zpřístupněny turistům a zejména místním obyvatelům, kteří zde budou moci získávat dříví na topení i výrobu prvotřídního nábytku a dalších dřevěných výrobků s puncem exkluzivního původu a kvality.

Barbora Křížková, Jan Šobotník