Brno - Brněnská památkově chráněná vila Tugendhat se po dvouletém restaurování poprvé otevřela veřejnosti.
Návštěvníci si tak mohli prohlédnout například opravenou půlkruhovou makasarovou stěnu, kterou historik umění Miroslav Ambroz zachránil z menzy právnické fakulty. Na své původní místo se dostala po desítkách let.
Lidé o návštěvu vily v první den měli zájem, byť beznadějně vyprodáno nebylo. Před otevřením pro první prohlídkovou skupinku zůstávalo na dnešek 12 volných míst, zjistila ČTK z rezervačního systému.
Průvodci připravili pro návštěvníky dva okruhy - hodinový standardní a pak technický okruh, kde prohlídka trvá 90 minut.
Prohlídková trasa je ve druhém případě rozšířena o technické zázemí vily.
Lidé se tak podívají i do strojovny vzduchotechniky, kotelny, strojovny pro elektrické spouštění oken, prádelny, fotokomory a trezoru na kožichy.
Podívejte se na průběh rekonstrukce v jejích počátcích:
Vstupné vyjde dospělého na 300, respektive 350 korun, je tedy zhruba o stokorunu dražší než před památkovou obnovou.
Primátor Roman Onderka (ČSSD) už dřív cenu vstupenek hájil jako přiměřenou.
Podle něj se vila Tugendhat řadí mezi nejprestižnější evropské památky moderní architektury, a cena proto odpovídá podobným turistickým cílům v zahraničí.
Navíc zdůraznil, že ve vile mohou průvodci interiérem v jedné skupince provádět nanejvýš 20 lidí. Vilu tak prý nelze srovnávat s památkami, které si zároveň může prohlížet 100 nebo 200 lidí.
Vila zapsaná na seznam kulturního dědictví UNESCO patří Brnu. Spravuje ji Muzeum města Brna sídlící na Špilberku.
Na prohlídku se lze objednat přes rezervační systém dostupný na stránkách rezervace.spilberk.cz. Vila je otevřená denně kromě pondělí.
Vilu navrhl v roce 1928 významný německý architekt Ludwig Mies van der Rohe, majitelé se dovnitř nastěhovali v prosinci 1930.
Už o několik let později zemi v obavě před nacismem opustili.
Vila Tugendhat se probudila po rekonstrukci, podívejte se:
Ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian při slavnostním otevření před několika dny architektonické řešení označil za radikální.
Mies podle něj zrušil hranice mezi místnostmi i interiérem a exteriérem, a tak ovlivnil architekturu celého 20. století.
