reklama
 
 

Moravská Amazonie mizí, ale lepší ochranu teď nedostane

27. 6. 2011 13:27
Ministr Chalupa nechce novou chráněnou oblast, když ji odmítají místní obce

Lanžhot - Mapa českých chráněných oblastí se v nejbližší době nerozroste o další území.

Ministerstvo životního prostředí zatím odkládá vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok na jižní Moravě.

Území mezi Dyjí a Moravou je možné svým významem přirovnat k deštným pralesům, které sice tvoří jen asi sedm procent rozlohy zeměkoule, ale žije tam 60 až 80 procent všech živočišných druhů.

Lužní lesy na jihu Moravy jsou na tom v českém a středoevropském měřítku podobně - vyskytuje se tam nejvíce druhů hmyzu, který ke svému životu potřebuje staré stromy.

Některé druhy žijí jenom zde, některé jsou na jižní Moravě nejpočetnější, takže tady mají nejlepší vyhlídky do budoucna. Jenže: Stejně jako rovníkové pralesy jsou i lesy na soutoku Moravy s Dyjí káceny.

Chalupa nechce jít proti obcím

Podle ochránců přírody by ideální ochranou unikátní přírody s rozmanitou faunou a flórou bylo vyhlášení nové Chráněné krajinné oblast Soutok. Plán na její zřízení se už dokonce začal rodit před třemi lety za ministra životního prostředí Martina Bursíka.

Jenže proti nové chráněné oblasti se postavila většina obcí v regionu a současný ministr Tomáš Chalupa dal najevo, že proti jejich stanovisku nepůjde. "Nedovedu si představit, že bychom něco samosprávám nadiktovali a bez nich CHKO vyhlásili," uvedl Chalupa po návštěvě jižní Moravy.

Dodal, že chce dál o budoucnosti Soutoku jednat a diskutovat. "Udělat tak zásadní krok, kterým vyhlášení chráněné krajinné oblasti bezesporu je, není možné bez spolupráce obcí," konstatoval Chalupa.

Omezí nás, obávají se radnice

Území navrhované chráněné oblasti patří do evropské soustavy Natura 2000 a je tam rovněž památková zóna Lednicko-Valtického areálu. Podle starostů je tato ochrana dostatečná a vyhlášení chráněné oblasti by až moc znepříjemnilo běžný život a omezilo další rozvoj sídel.

"Nechceme CHKO," řekl Aktuálně.cz František Hrnčíř, starosta Lanžhota. Zároveň si postěžoval, že na páteční jednání s ministrem Chalupou nebyl pozván. "Ta schůzka byla asi jenom pro vybrané," dodal Hrnčíř.

Právě Lanžhot přitom patřil mezi obce, které na konci roku 2008 poslaly oficiální žádost, aby na místo CHKO vznikl na Soutoku národní park, tedy nejvyšší stupeň ochrany přírody.

Teď ovšem starosta Hrnčíř říká, že to nemysleli až tak vážně. "Nikdo CHKO nechce, od počátku jsme byli proti," poznamenal starosta, podle něhož se místní lidé obávají například toho, že by jim ochranáři omezovali, kam mohou a nemohou chodit.

Podle ministra Chalupy možná nastala chyba už na začátku, když se zahajovala debata o významu CHKO. Výsledkem je negativní postoj radnic. "Musíme nalézt společnou řeč, abychom se o problematice mohli bavit," řekl Chalupa.

Klíčové přírodní území

Relativně nevelké území mezi Moravou a Dyjí je přitom naprosto unikátní, a to i z evropského pohledu.

"Z hlediska ochrany naší přírody je to naprosto klíčové území," řekl před časem Aktuálně.cz Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. To uznalo i ministerstvo životního prostředí.

"Tato oblast představuje největší komplex zachovalých lužních lesů ve střední Evropě. Žije zde mnoho mimořádně vzácných druhů živočichů a unikátních rostlinných společenstev," uvedlo ministerstvo, když před třemi lety oznamovalo záměr vyhlásit v tomto regionu chráněnou oblast.

Oblast se už drasticky zmenšila

Problémem ovšem je, že na území státní podnik Lesy ČR poměrně intenzivně kácí stromy, čímž se rozloha luhů už poměrně dramaticky zmenšila. Kvůli necitlivému kácení už zde dokonce musela zasahovat Česká inspekce životního prostředí.

Ochranáři si v lesním plánu vymohli aspoň to, že na každém vytěženém hektaru zůstane stát 10 stromů jako útočiště pro vzácný hmyz, který je potřebuje ke svému životu. I mezi státními ochranáři se ovšem hovoří o tom, že pro vzácnou přírodu by byla lepší nová chráněná oblast.

K tomu se přiklání i ekologické Hnutí Duha. "Deset stromů na hektar je lepší než nic, ale negativním efektům holiny to nezabrání. Ani likvidaci unikátních brouků v ostatních vytěžených stromech, kterých je většina," řekl Aktuálně.cz Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Lesy ČR, které se na vyhlášení nové chráněné oblasti dívají rovněž kriticky, odmítají, že by unikátní přírodu devastovaly. Tvrdí, že postupují ekologicky a vysazují například nové stromky.

Z Moravské Amazonie vzniká plantáž

Podle Jaromíra Bláhy má ovšem tento postup za následek to, že se Moravská Amazonie, jak se této oblasti kvůli své výjimečnosti také říká, radikálně proměňuje - k horšímu.

"Vzácné lužní lesy se rychle mění v paseky a stejnověké plantáže. Ohrožené druhy mizí, přírodní hodnota a s ní i turistická atraktivita celé oblasti klesá. To ohrožuje dlouhodobý rozvoj a ochuzuje obyvatele místní i celé republiky," řekl Bláha.

"Správa celého území jako chráněné krajinné oblasti mohla být možností, jak toto unikátní dědictví našich předků zachovat," dodal.

Podle Bláhy je chráněná krajinná oblast příležitostí, jak zvýšit atraktivitu regionu a získat pro něj více peněz z turistického ruchu i ochranářských dotací.

"Převážná většina navrhované chráněné krajinné oblasti měla ležet v záplavovém území, kde jsou omezení již nyní," řekl Bláha, podle něhož jen chráněná krajinná oblast může být místem pro život mnoha vzácných druhů rostlin i zvířat a unikátních prastarých stromů.

"Takto ji dál bude ničit plošná holosečná těžba dřeva," dodal Bláha.

autor: Pavel Baroch | 27. 6. 2011 13:27

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama

    Jihomoravský kraj

    reklama
    reklama
    reklama