Brno – Léta Brňané potkávali Matěje Hollana na demonstracích, konferencích o hazardu nebo na jednáních zastupitelstva, kde vedení města tepal za nezveřejněné smlouvy i klientelistické vazby. Satirický spolek Žít Brno, který před čtyřmi lety s přáteli založil, si dělal legraci z tehdejšího primátora Romana Onderky, Brno posměšně přejmenoval na Krno.
Hlavním terčem Hollana a spol. se stala zejména velká koalice Onderkovy ČSSD a ODS, která největší moravské město vedla až do loňského listopadu. A byl to právě třicetiletý Hollan, který se spolupodílel na jejím konci. Loni v červnu původní recesistický spolek zaregistroval jako politické hnutí a spolu s Piráty sestavil kandidátku do komunálních voleb, od nichž právě uplynul rok.
Žít Brno uspělo víc, než předpokládalo – ve volbách do magistrátu získalo bezmála 12 procent hlasů. V nejvlivnější městské části Brno-střed dokonce zvítězilo. Poměr sil v druhém největším českém městě se od základů přeskupil. Dlouho dominantní sociální demokraté s ODS odešli do opozice, primátorem se stal před volbami neznámý manažer Petr Vokřál z hnutí ANO. Vystudovaný muzikolog Matěj Hollan se vloni v listopadu stal náměstkem primátora pro kulturu, sociální a zdravotnickou oblast.
Ostříhat Hollana se vyplatilo
"Když mě zpočátku někdo oslovil 'pane náměstku,' nevěděl jsem, ke komu mluví, a otáčel se. Za ten rok už jsem si ale trochu zvykl," vzpomíná Hollan na první dny ve funkci. Už před volbami konkurenti Matěje Hollana upozorňovali na jeho mládí a nedostatek zkušeností, kvůli kterým by nezvládl řízení velkého čtyřsettisícového města. S tím však nesouhlasí předsedkyně Žít Brno Barbora Antonová. Podle ní se Hollan do politiky zapojoval už jako aktivista.
"Třeba problematika hazardu, které se věnoval společně se sdružením Občané proti hazardu, byla už poměrně vysoká politika," říká učitelka češtiny a překladatelka Antonová. "Nešel do politiky jako aktivista, ale spíš jako aktivistický politik. Zkušenosti měl už tak dost velké," hodnotí.
S Hollanovou image rozevlátého aktivisty se Žít Brno vypořádalo už v předvolební kampani. Její autor, kreativec Adam Hrubý, si byl vědom toho, že skupina kolem Hollana měla před volbami pověst internetových posměváčků, kteří magistrát řídit nedokážou. "Potřebovali jsme říct, že tahle parta má program a zvládne to," řekl loni Hrubý v rozhovoru pro MF Dnes.
Proto Hollana poslal ke kadeřnici. "Ta ho ostříhala, vybrala mu pěkné oblečení, aby vypadal dobře v televizi. To nikdo nečekal. Matěj Hollan, kterého všichni měli za šaška a blázna, najednou působil naprosto seriózně – mnohem důvěryhodněji než parta politiků okolo," vysvětloval Hrubý.
Z aktivisty politik
Žít Brno se svou kampaní laděnou do veselých duhových barev působilo jako takřka ideální protipól tehdejších, často žlučovitých, politiků na radnici. Hollan a spol. začal vládnout s hnutím ANO, lidovci a zelenými.
Nynější primátor Petr Vokřál poslal Romana Onderku, který magistrát osm let vedl, do politického důchodu. "Ztrátu postu primátora nesl naprosto fatálně, vyrovnával se s tím jen velmi těžce. On by vám ale určitě řekl opak – že to vzal s nadhledem," usmívá se Hollan.
Náměstek Hollan si rok ve funkci pochvaluje. Říká, že koalice funguje nadstandardně dobře a politika se aktivismu překvapivě podobá. Výhodou veřejné funkce podle něj je, že má k ruce aparát magistrátních zaměstnanců i peníze na velké projekty.
"Jako občanský aktivista si musíte vybrat jen omezený okruh témat, jimž se budete věnovat. Tady na magistrátu, pokud to funguje, můžete klidně dělat dvacet věcí najednou," nezakrývá spokojenost. A jeden dlouho připravovaný počin chce Hollan dotáhnout do konce. Za několik let by v Brně měl stát nový koncertní sál pro filharmonii.
"Když to řeknu škaredě, každá díra si byla schopná postavit kulturní sál. Není žádný důvod, proč by to nezvládlo Brno," říká. Kulturní centrum se má jmenovat po jeho oblíbenci, slavném brněnském skladateli Leoši Janáčkovi. Kvůli novému sálu Hollan jezdí po Evropě a koncertní sály navštěvuje. Za rok ve funkci stihl být šestnáctkrát v zahraničí. Ostře ho za to kritizuje bývalý starosta Brna-střed Libor Šťástka (ODS). Tvrdí, že Hollan cestuje až příliš a za veřejné peníze jezdí spíš na výlet než za prací.
Šťástka, jenž ve volbách musel post starosty přenechat kandidátovi Žít Brno, kritizuje Hollana dlouhodobě. Pozitiva na jeho práci nedokáže najít téměř žádná. "Za půl roku stihl nejvíc zahraničních cest ze všech náměstků. Řešit evropské problémy je dobrá věc, ale on by se měl věnovat především těm brněnským," upozorňuje. "Ve facebookových zápiscích ze zahraničních cest aspoň přináší poznatky o tom, jaká jsou v Evropě dobrá piva. To je možná jediné pozitivum," dodává ironicky.
Byrokracie? Nic pro mě
Brněnská koalice se hned v prvním roce fungování pustila do odvážného počinu - rok 2015 vyhlásila Rokem smíření a Brno se začalo vypořádávat s často nepříjemnou minulostí. Nad poválečným odsunem Němců vyjádřilo Brno v Deklaraci smíření lítost. To proti Hollanovi, jednomu z podporovatelů deklarace, popudilo některé politiky. Dokument tvrdě odsoudil například jihomoravský hejtman Michal Hašek nebo hodonínský senátor Zdeněk Škromach.
I přes výpady konkurentů Hollan tvrdí, že ho politika baví. Říká, že ho změnila k lepšímu. Pochvaluje si, že má jako politik pravidelný režim, který jako aktivista neznal. "Na co si ale nikdy nezvyknu, je být včas schopen dodávat všemožné oficiální dokumenty. Na administrativní režim, ve kterém musím všechno podepisovat, nejsem stavěný," přiznává.
Že bylo správné zapojit se do brněnské vlády, s odstupem roku tvrdí i předsedkyně Žít Brno Barbora Antonová. Uznává však také, že některé Hollanovy názory jsou kontroverzní. "Jako excentrická osoba bude na lidi asi působit vždycky. Matěj se samozřejmě chová trošku jinak, protože konvence si to žádají, ale nepozoruji na něm, že by se výrazně změnil. Nebo se jen dobře přetvařuje," dodává.
