Brno - Nesouhlas se současným plánováním rychlostní dálnice R43 z Brna směrem na Svitavy projevilo několik občanských sdružení.

Jihomoravský kraj musí podle nich posoudit všechny varianty včetně těch Boskovickou brázdou. Tato trasa obchází Brno ze západní strany a je mu více vzdálena než trasa přes sídliště Bystrc, jíž kraj po léta prosazoval.

Když bude samospráva alternativní trasy opomíjet, skončí připravovaný krajský území plán znovu u soudu a ten ho nejspíš zruší, řekla dnes novinářům za občanská sdružení proti R43 přes Bystrc Jana Pálková. Soudy v minulosti aktivistům dávaly zapravdu.

Názor, že silnici nelze vést přes Bystrc, v pátek členové občanských sdružení podpírali peticí proti silnici v této variantě. Od roku 1996 ji podepsalo 37.000 lidí. Dnes ji předali novému krajskému radnímu odpovědnému za územní plánování Davidu Mackovi (KDU-ČSL).

"Orgány kraje se tím budou zabývat," reagoval. Dodal, že v přípravě nového krajského územního plánu plánují na kraji projednání s veřejností. Předpokládá tedy, že tam zájemci uplatní své připomínky.

Veřejnosti se nikdo neptal

Způsob, jímž kraj dosud územní plány připravoval, na dnešní tiskové konferenci členové občanských sdružení důrazně kritizovali.

Petr Firbas ze sdružení v Brně-Kníničkách zdůraznil, že za deset let existence pořídil kraj jediný regionální územní plán. "A ten jediný, který pořídil, mu zrušil Nejvyšší správní soud," dodal.

Důsledkem plánování je, že v současné době není R43 zakreslená v žádném územním plánu. Z toho brněnského ji nedávno vyjmul Nejvyšší správní soud.

Firbas také novinářům prezentoval novou trasu R43 Boskovickou brázdou, jíž si loni nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí a která podle něj nepoškozuje žádnou obec, kolem níž prochází. Navíc prý vychází stejně draho jako vedení silnice přes Bystrc.

Obchvat je ekologičtější než průtah

Hlavní argumenty kraje, proč dosud vedení silnice Boskovickou brázdou odmítal, však byly dopravní. Podle jedné ze studií Ředitelství silnic a dálnic by po R43 Boskovickou brázdou jezdilo v roce 2030 denně 16.000 aut, zatímco při bystrcké variantě by silnici využilo 32.000 vozů.

"Kdyby silnice vedla přes náměstí Svobody, tak tam jede 50.000 aut," reagoval Firbas. Dodal, že obchvat je vždy delší než průtah a jeho výhoda spočívá v menším dopadu na veřejné zdraví a plynulosti dopravy.

Trasu silnice je podle něj nutno dobře promyslet i proto, že se bude stavět pro příští generace. "Zakládá se, co bude sloužit či škodit v příštích 50 či 100 letech."