Přesně v jedenáct hodin dopoledne Úřad pro zahraniční styky a informace zveřejnil na internetu velkou část archivu rozvědky z let 1948 až 1989 a vybrané dokumenty z let 1945 až 1948.
"Je to jedinečný projekt v Česku a velmi ojedinělý v celé Evropě," tvrdí Bohumil Šrajer, mluvčí a poradce ředitele úřadu. Internetový archiv dostal název i-Badatelna.
Na internetové stránce http://archiv.uzsi.cz je k dispozici zatím symbolických 1989 dokumentů.
"Počítáme s tím, že toto číslo bude narůstat," řekl náměstek ředitele zahraniční civilní rozvědky Ivo Schwarz. "Je to otevřený systém."
Úřad zveřejnil dokumenty a fotografie, které se vztahují ke třem základním okruhům činnosti předlistopadové rozvědky. Prvním je sledování zahraničních disidentů - jako byl například Pavel Tigrid -, "štvavých" západních rozhlasových stanic nebo "nepřátelské" církve.
Druhou oblastí jsou dokumenty o mezinárodněpolitické situaci v zahraničí, například o politice Spojených států vůči evropským socialistickým státům.
Třetí základní kapitola přiblíží vlastní činnost rozvědky, třeba její uspořádání, pravidla práce, její "obyčejný", každodenní život.
Otevření archivu ocenil ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma. "Přístup k dokumentům různých bezpečnostních složek je potřeba přivítat," řekl deníku Aktuálně.cz Tůma.
Co se v archivu neobjeví
Vedení Úřadu pro zahraniční styky a informace upozornil, že v i-Badatelně se některé dokumenty nemohou objevit, například ty, které se týkají mezinárodního terorismu. V historických podkladech jsou totiž i návody, jak útočit na zahraniční "ideodiverzní centrály" a další objekty.
"Zveřejněním bychom poskytli celkem slušný návod," vysvětlil náměstek Schwarz.
Na stránkách se neobjeví ani citlivé osobní údaje, které komunističtí agenti shromažďovali na významné představitele západních zemí. Anebo data o vědeckotechnické špionáži v západních soukromých podnicích či údaje, které podléhají utajení v dané zemi. Česko by tím porušilo mezinárodní právo.
Podle mluvčího úřadu Šrajera tím ovšem i-Badatelna příliš netrpí. "Je to dosti reprezentativní, vypovídající vzorek," tvrdí Šrajer.
Věřící přežijí rok 2000
V i-Badatelně jsou i dokumenty, k nimiž před listpadem 1989 měl přístup jen velmi omezený okruh lidí a které podléhaly nejpřísnějšímu stupni utajení.
Mezi ně patří například Směrnice pro agenturně operativní práci podepsaná ministrem vnitra Jaromírem Obzinou. Tento dokument byl jakousi kuchařkou toho, jak mají agenti v zahraničí pracovat.
Mezi kuriozity patří listiny, v nichž sovětší poradci po listopadu 1989 žádají své československé kolegy, aby jim poslali do Moskvy jejich osobní věci.
"Jsou to archiválie v syrové podobě," poznamenal náměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace Schwarz. V i-Badatelně jsou třeba fotografie Pavla Minaříka z doby jeho působení v Rádiu Svobodná Evropa.
Anebo dokument o církvích, v němž se konstatuje, že "věřící přežijí rok 2000".
Zájem až z Nového Zélandu
O internetové stránky o historii československé komunistické rozvědky je zatím nebývalý zájem. Za první dvě hodiny se na i-Badatelnu "podívalo" 3 159 unikátních adres. Za první 3,5 minuty si zájemci stáhli dvě stě souborů PDF.
Stránky si zatím otevřeli lidé z 25 zemí světa včetně Nového Zélandu.
Potvrzuje se tak očekávání Úřadu pro zahraniční styky a informace, že o dobové dokumenty a fotografie by mohli mít zájem i bývalí občané Československa, kteří před listopadem 1989 emigrovali do zahraničí.
Redakce Aktuálně.cz přinesla ještě před otevřením i-Badatelny některé dokumenty včetně exkluzivních fotografií o spolupráci rozvědky Československé socialistické republiky a Kuby.
