Tvrdí to američtí vědci v nejnovějším vydání časopisu Nature, kteří tak zpochybňují hypotézy o dřívější přítomnosti významného množství vody na rudé planetě, a tedy i o existenci podmínek vhodných pro vznik života.
Sopka nebo meteorit?
Útvary a usazeniny nacházející se v oblasti Marsu zvané Meridiani Planum mohly být vytvořeny vulkanickým popílkem, později narušeným malým množstvím kyselé vody a dioxidem síry ze sopečného plynu, píší v časopise podle agentury AFP vědci Thomas McCollom a Brian Hynek z Coloradské univerzity v Boulderu.
PŘEČTĚTE SI: Mars má víc vody, než se předpokládalo
V jiném článku stejného čísla pak Paul Knauth z Arizonské státní univerzity v Tempe vyvozuje, že vrstvy usazenin, jaké na Marsu zjistil robot Opportunity, mohou být důsledkem staršího dopadu meteoritu na povrch planety. Také tato hypotéza tak nepočítá s existencí významnějšího množství vody na Marsu.
Životu nepříznivé podmínky
Podle první hypotézy - vulkanické - rozpad skal "nevyžadoval přítomnost vody v kapalné podobě, alespoň po nějaké delší časové období, ani klimatické podmínky výrazněji odlišné od současných," tvrdí McCollom. To podle něj potvrzuje dlouhodobou, ne-li trvalou existenci podmínek, které nebyly příznivé vzniku jakékoli formy života.
Knauth naproti tomu dovozuje, že vytvoření vrstev usazenin nevyžadovalo existenci vody v podobě velkých jezer nebo oceánů, jak je známe z pozemských podmínek. Může podle něj jít o usazeniny úlomků skalní drti, solí, síry a ledu tvořeného jinými látkami než vodou, které vznikly při dopadu meteoritu. "Pokud usazeniny skutečně takto vznikly, měla by být znovu přezkoumána snaha najít stopy bývalého života na Marsu," píše.
Robot Spirit přežil první marťanský rok ČTĚTE ZDE
