Praha - Databáze vzorků DNA, kterou založila společnost Genomac, umožní vypátrat příbuzné. Určuje ale také, jaký je původ obyvatel České republiky.
Pražská společnost Genomac se zabývá genetickými testy, mimo jiné určováním otcovství a zjišťováním dispozic pro dědičná onemocnění.
Loni začala zájemcům, ale jen mužům, nabízet, že zjistí původ jejich prapředků. Využila k tomu genetických znaků z chromozomu Y, který mají pouze muži.
Díky jejich porovnání s mezinárodní databází dokázali odborníci z Genomaku určit, ve které části světa se vyskytují obdobné genetické znaky. Neboli poznat, zda předkové testovaného muže po otcovské linii žili na dnešním českém území, nebo přišli z ciziny.
| O počátcích projektu čtěte: 90 procent Čechů nejsou praví Češi |
Původní Slované v menšině
Mezitím Genomac získal téměř pět tisíc vzorků DNA od českých mužů.
"To nám umožňuje přesnější určení původu obyvatelstva," říká Jan Zástěra z Genomaku. "Nicméně i nové údaje v principu potvrzují náš počáteční poznatek, že totiž jen desetina lidí, kteří nám poskytnou svůj vzorek DNA, má své kořeny na dnešním území České republiky."
Další porovnání pak říká, že 40 procent obyvatel Česka má shodné genetické znaky s jinými obyvateli slovanských zemí střední a východní Evropy. Dalších 25 procent pochází z románských zemí, jako je Francie či Itálie, a 11 procent se geneticky nejlépe shoduje s obyvateli Balkánu.
Teprve poté s deseti procenty následuje obyvatelstvo germánského původu, s dědičnými znaky shodnými s Němci a Skandinávci. Jak vidno, poválečný odsun Němců, kteří v českých zemích po staletí žili vedle slovanského obyvatelstva, se na dnešní genetické skladbě obyvatelstva znatelně projevil.
Příbuzný před šedesáti pokoleními
Na dnešní tiskové konferenci Genomac informoval, že spouští další databázi DNA mužů. V ní si zájemci mohou hledat vlastní příbuzné. A hodně dlouho do minulosti.
"Prakticky jsme schopni prokázat společného předka až před padesáti či šedesáti generacemi," uvádí ředitel Genomaku Marek Minárik.
Dnes se jedna generace chápe jako 25 let, v minulosti však měli lidé děti v nižším věku. Fakticky je tedy možné tímto způsobem najít společnou příbuznost s člověkem, který žil třeba ještě před koncem prvního tisíciletí.
"Databáze je anonymní a přes internet se do ní dostanou naši klienti," vysvětluje Jan Zástěra. "Zjistí z ní, ve kterém kraji žijí lidé, kteří mají podobný genetický profil, takže jsou vlastně vzdálení příbuzní. Ale nedozví se jejich jméno ani adresu. Mohou je však kontaktovat prostřednictvím naší webové stránky, a když bude druhá strana chtít, může se jim pak sama přihlásit."
Zařazení do databáze je možné po zaplacení dvou a půl tisíce korun a poskytnutí vzorku DNA. Ten se získá z vatové tyčinky, kterou si člověk vytře ústa, takže se na ni nachytají odrolené buňky ústní sliznice.
A odkud přišly babičky?
Zatímco dosud Genomac pracoval s DNA z mužského chromozomu Y, nyní začíná sledovat také příbuznost po mateřské linii.
V tomto případě genetikové využívají DNA z takzvaných mitochondrií. To jsou útvary umístěné v buňce mimo její jádro a mající na starosti zpracování energie pro fungování buňky. Podstatné je, že každý člověk, muž i žena, dědí mitochondrie vždy od matky. Syn je už dále nepředá, od dcery je však získají její děti.
Právě porovnáním DNA z mitochondrií se tedy dají najít předkové po ženské linii. Test si budou moci v Genomaku objednat muži i ženy, rovněž za dva a půl tisíce.
"V tomto případě se přímí předkové konkrétního člověka nedají určit tak přesně, jako když se využívá DNA z chromozomu Y," vysvětluje Lucie Benešová z Genomaku. "Dokážeme však zjistit, ze kterého světadílu a ze které jeho části předkové člověka po mateřské linii pocházejí."
Ochrana osobních údajů?
Dnes ráno vyjádřil v České televizi předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec předběžné obavy, že vytváření databáze DNA může být porušením zákona.
"Hned během dopoledne jsme úřad požádali o registraci naší databáze DNA, i když nám naši právníci říkali, že to není nutné," řekla Lucie Benešová z Genomaku.
"Databáze je anonymní, genetické údaje v ní jsou odděleny od osobních údajů," ujišťoval její kolega Marek Minárik.
| Jak uchovat genetickou informaci pro potomky, čtěte: Lidskou DNA má pohltit polární led |
