Lidskou DNA má pohltit polární led

Josef Tuček
8. 3. 2007 19:47
Praha - Někdo zazdívá dopis potomkům do základů domu. Marek Minárik chce budoucím generacím nechat něco jiného: DNA dnešních lidí.
Polární krajina.
Polární krajina. | Foto: NOAA

Minárik je ředitelem pražské laboratoře Genomac, která se zabývá analýzou DNA, zejména pro zdravotní účely nebo pro určování rodičovství.

"Teď přemýšlíme o možnosti uložení DNA ve věčném ledu," říká Minárik. "Chápeme to jako uchování současné genetické informace pro lidi, kteří tady budou žít za několik set let."

Zkumavky počkají na lepší techniku

Dnešní postupy neumožňují do nejúplnějších podrobností zmapovat genetický kód každého jednotlivého člověka. Jak doktor Minárik soudí, možná se za stovky let uložená souprava se zkumavkami obsahujícími DNA konkrétních osob najde. Tehdy už budou techniky genetických rozborů mnohem rozvinutější než dnes. A tak DNA předá o současných lidech víc informací, než kdyby potomkům zanechali nějaký dopis.

Vědci stále vylepšují poznávání genetické informace.
Vědci stále vylepšují poznávání genetické informace. | Foto: Archív

Představa je tedy taková, že neprodyšně uzavřená schránka s tenkými zkumavkami obsahujícími DNA bude zavrtána do věčného ledu v polárních končinách, případně vhozena do ledové průrvy.

"S předpokládaným odtáváním ledovce bude schránka klesat, až propadne na dno Severního ledového oceánu, kde zůstane uložena," soudí Marek Minárik.

Polární trénink

Spojil se proto se skupinou čtyř českých polárnických nadšenců, kteří chtějí příští rok uspořádat výpravu na zemský severní magnetický pól.

Severní magnetický pól (místo, v němž zemské magnetické pole směřuje přímo dolů), se přesně nekryje se severním pólem (místem, kudy prochází pomyslná zemská osa). Magnetický pól neustále mění svou polohu o zhruba deset až čtyřicet kilometrů ročně, ale zůstává v polárních oblastech.

V rámci přípravy odjíždějí polárníci v pátek na Špicberky. Toto souostroví v Severním ledovém oceánu se pro ně stane jakýmsi cvičištěm, kde vyzkoušejí své vybavení. A také zjistí, jak půjde v drsných podmínkách vyvrtat do ledu úkryt pro schránku s DNA.

DNA živých lepší než popel zesnulých

Marek Minárik zatím nemá představu, kolik lidí, či zda vůbec nějací, budou mít zájem svou DNA poslat příští rok na daleký sever.

Odběr je jednoduchý, stačí si vatovou tyčinkou důkladně vytřít ústní dutinu. Na tyčinku se při tom odrolí buňky a z nich se dá v laboratoři získat DNA.

Vzorky DNA.
Vzorky DNA. | Foto: Reuters

"Předpokládám, že výprava bude schopna k zemskému magnetickému pólu odnést nejvýš tak sto zkumavek se vzorky DNA," vypočítává. Zájemci o to, aby to byl právě jejich genetický kód, který spočine v polárním ledu, tedy budou muset podle odhadů zaplatit jeden až tři tisíce korun na potřeby expedice.

"Za to ovšem dostanou certifikát s přesnými, podle družicové navigace zjištěnými souřadnicemi místa, kde bude jejich DNA uložena," slibuje Minárik.

Komerční rakety dnes vynášejí do vesmíru vzorky popela lidí, kteří si přáli, aby jejich ostatky byly pohřbeny v kosmu. Vzorek popela z těla amerického astronoma Eugena Shoemakera dokonce vynesla sonda NASA na Měsíc.

Možná se tedy najdou lidé, kteří budou chtít uložit část svého biologického já k (polárnímu) ledu. A naštěstí pro ně ještě zaživa.

 

Právě se děje

před 11 minutami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy