Zásoby vody v kořenové vrstvě půdy jsou místy až extrémně nízké.

Podle Českého hydrologického ústavu (ČHMÚ) jsou na tom nejhůře střední Morava a Poohří.

Podle Jana Šrámka z ČHMÚ lze předpokládat, že v následujících osmi dnech bude půdní vláh na celém území republiky dále klesat.

"Ve středu sice očekáváme přeháňky, ale ty budou jen velmi slabé. Většího deště se snad dočkáme až po patém říjnu," řekl Aktuálně.cz Šrámek.

V červenci musely některé kraje kvůli suchu v kombinaci s vysokými denními teplotami zavést opatření proti vzniku požárů.

Požáry zatím nehrozí

Riziko vzniku požárů zatám nedosáhlo nejvyššího stupně.

Současné sucho je důsledkem teplého babího léta, tedy většinou slunečného počasí s nedostatkem srážek.

Minulý týden napršelo průměrně jen pět litrů na metr čtvereční, uvádějí webové stránky ČHMÚ.

Víc srážek spadlo jen v Krušných horách a na severovýchodě Moravy, a to do 30 litrů.

Nejvyšší denní teploty jsou ve srovnání s červencem, kdy stoupaly až k 36 stupňům Celsia, o víc než deset stupňů nižší a většinou se ani neblíží teplotním rekordům pro dané dny.

Index vzniku požárů zatím nyní nikde nedosáhl nejvyššího, pátého stupně, v nejsušších místech ale tabulky ústavu hovoří o čtvrtém, tedy vysokém stupni. Pro většinu území platí středí třetí stupeň.

Vlhkost vyjadřuje míru množství vody v půdě ve vztahu ke schopnosti rostlin vodu využívat.

V červenci byla na většině území státu v půdě jen pětina vody, kterou by byly schopny rostliny využít. Nyní je na nejsušších místech podíl menší než deset procent, na většině míst nepřesahuje 30 procent.

Vlhkost půdy se měří ve třech vrstvách, a to do deseti centimetrů, do půl metru a metru. Pro rostliny je nejdůležitější vrstva prostřední, kam jim sahají kořeny.

Z množství vlhkosti půdy a toho, jak velké množství vody musejí na slunci rostliny vydávat, počítají experti index nebezpečí požárů. Jde o vyjádření náchylnosti vegetace ke vzplanutí, například od nedopalku cigarety.