Praha - Ambiciózní cíle Evropské unie výrazně zvýšit získávání energie z obnovitelných zdrojů bude zřejmě obtížně splnitelný.
A to i v Česku, které má "slevu". Vyplynulo to z tiskové konference připravené v budově prezídia Akademie věd v Praze její Radou pro popularizaci vědy.
Nedosažitelných šest procent
Celá unie chce do roku 2010 dosáhnout stavu, kdy dvanáct procent veškeré využívané energie bude pocházet z obnovitelných zdrojů, a v roce 2020 zvýšit tento podíl na dvacet procent.
Česká republika má mety zhruba poloviční: šestiprocentní podíl obnovitelných zdrojů do roku 2010 a třináctiprocentní do roku 2020.
"Kdybychom chtěli dosáhnout cíle pro příští rok, znamenalo by to zhruba třínásobné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. Ale k tomu se dosud moc neudělalo," shrnuje Sergej Usťak z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.
Vedou kamna a kotle v domácnostech
Inženýr Usťak se zabývá energetickým využitím rostlinné produkce. "Pro výrobu energie dnes používáme ročně šest milionů tun biomasy," vypočítává. "Polovina z toho je dřevo a různý dřevní odpad spálený přímo v domácnostech."
Jeden milion tun pak představuje dřevní odpad spálený průmyslově a jeden milion tun spálený odpad z celulózek. Poslední milion tun představuje spalovaná sláma a další odpady ze zemědělství.
Náhrada za rizikovou ropu či plyn
Základní myšlenka pro spalování biomasy je rozumná: nahradí fosilní paliva, a sníží tak závislost na jejich dovozu z rizikových a ne vždy spolehlivých regionů (potíže s dovozem zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu začátkem letošního roku jsou výstižným příkladem).
Současně mají i ekologický význam: při jejich spalování sice vzniká skleníkový plyn oxid uhličitý, který přispívá ke globálnímu oteplování, jenomže jej pak zase spotřebují při svém růstu další rostliny, takže skleníkových plynů v atmosféře celkově nepřibývá.
Nepřesvědčivá bilance
Alespoň v teorii. V praxi je to horší. Současné energeticky využívané plodiny, k nimž patří třeba řepka pro náhradu nafty, potřebují, aby o ně zemědělci pečovali, používali mechanizaci - a spalovali při tom naftu...
"Třetinu energie, které tyto rostliny dají, už spotřebovali zemědělci při jejich pěstování," konstatoval docent Jan Krekule z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.
200 hektarů nestačí
Lepší energetický poměr by měly mít třeba rychle rostoucí dřeviny, například topoly a vrby. "Takových stromových plantáží pro energetické účely, v nichž převažují topoly, máme v republice asi 200 hektarů," uvedl Jan Weger z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích u Prahy.
Jejich rozšiřování je ovšem obtížné, protože vyžaduje několik desetiletí, a zemědělci nevědí, jaké podmínky, včetně dotačních, za tak dlouhou dobu budou. Třeba dnes získají podporu pro energetické plodiny spalované při výrobě elektřiny, ale ne při výrobě tepla.
Plevel může utéct na okolní pole
Potíže jsou i s dalšími zkoumanými energetickými rostlinami, například křídlatkou. "Na spalování je dobrá, jenomže to je invazivní plevel schopný zaneřádit okolní pole se zemědělskými plodinami," varoval docent Jiří Kolbek z Botanického ústavu Akademie věd.
Další plodiny je nutné před spalováním sušit, což efektivitu jejich využití snižuje.
Potřebují speciální kotle
A ke všemu nejdou spalovat všude. "Využíváme biomasu ve čtyřech elektrárnách v Česku a ve dvou v Polsku," uvedla na konferenci Markéta Řízková z elektrárenské společnosti ČEZ.
Biomasa se míchá s uhlím a spaluje ve fluidních kotlích. Kdyby tedy chtěl ČEZ využít více energie z rostlin, musel by nakoupit nové kotle do elektráren...
Eurokomisař: Musíme využívat dostupných možností
Inženýr Usťak na konferenci připustil, že i kdyby se všechny plodiny pěstované na všech polích v Česku spálily pro energetické využití, stejně by pokryly jen desetinu spotřeby energie v zemi.
Biomasa prostě může být jen vhodným doplňkovým zdrojem, ale sama o sobě zdaleka stačit nebude.
To na otázku Aktuálně.cz připustil v pátek ve Společném výzkumném středisku Evropské unie (JRC) v italské Ispře i eurokomisař pro vědu Janez Potočnik: "Věřím, že biologická paliva mají vážnou perspektivu. Ještě ale musíme rozhodnout, na pěstování kterých má smysl se zaměřit, aby se snížily případné nechtěné vedlejší efekty. Jenomže pokud musíme snížit využívání fosilních paliv, nezbývá nám než využívat všech dostupných možností. Tedy i biopaliv."
