Gland - Oteplování v Arktidě by podle nové studie mezinárodní ekologické organizace Světový fond pro přírodu (WWF) mohlo vést k záplavám postihujícím čtvrtinu světové populace, podstatným nárůstům emisí skleníkových plynů z velikých rezervoárů uhlíku v severských oblastech a k extrémním změnám počasí po celém světě.
Zpráva "Klimatické zpětné vazby v Arktidě: celosvětové důsledky", kterou WWF vydává ve středu, nastiňuje hrozivé globální jevy působené oteplováním Arktidy, jež jsou mnohem horší než dřívější projekce.
Jak v tiskové informaci uvádí tato ekologická organizace se sídlem ve švýcarském Glandu, její recenzovaná studie dala dohromady špičkové klimatické vědce.
"Jednoduše řečeno, jestliže neudržíme Arktidu dostatečně chladnou, lidé po celém světě budou trpět následky jejího oteplování," komentoval klimatický poradce WWF Martin Sommerkorn.
Zmrzlý uhlík dostává příležitost
Studie ukazuje, že mnohé klimatické zpětné vazby v Arktidě - negativní jevy působené dopady oteplování - učiní globální klimatickou změnu krutější, než uvádějí ostatní současné projekce, včetně těch ze zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2007.
Dramatické ztráty mořského ledu způsobené oteplováním Arktidy rychlostí přibližně dvojnásobnou oproti zbytku světa ovlivní proudění v atmosféře a počasí v Arktidě i mimo ni. To podle projekcí pozmění rozložení a chod teplot a srážek v Evropě a v Severní Americe s důsledky pro zemědělství, lesnictví a zdroje vody.
Kromě toho v zamrzlé půdě a mokřadech Arktidy je uloženo dvakrát tolik uhlíku, než je obsaženo v atmosféře. S pokračujícím oteplováním Arktidy bude půda stále více roztávat a uvolňovat uhlík do ovzduší v podobě oxidu uhličitého a metanu, a to značně zvýšeným tempem. Obsah metanu, obzvláště účinného skleníkového plynu, v atmosféře poslední dva roky stoupá a někteří podotýkají, že tento nárůst je dán oteplováním tundry v Arktidě.
Zadržme emise, dokud můžeme
V prvním hodnocení svého druhu, které zahrnuje osud ledových příkrovů Grónska a Západní Antarktidy do projekcí výšky hladiny moře, dochází studie WWF k závěru, že hladina moře do roku 2100 velmi pravděpodobně stoupne o více než jeden metr - to je více než dvojnásobek hodnoty udávané zprávou Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2007, z jejíchž projekcí bylo zvýšení příspěvku ledových příkrovů vyloučeno. S tím spojené zatopení pobřežních oblastí se dotkne více než čtvrtiny světové populace.
"Tato studie ukazuje, že je naléhavě nutné zadržet emise skleníkových plynů, dokud ještě můžeme," říká Sommerkorn. "Jestliže necháme oteplování Arktidy dojít příliš daleko, není jisté, že budeme schopni udržet tyto zpětné vazby pod kontrolou."
V prosinci 2009 se v dánské Kodani setkají zástupci vlád 191 zemí k závěrečnému kolu jednání o nové globální dohodě o změnách klimatu. První období současné dohody, zvané Kjótský protokol, skončí za tři roky v prosinci 2012. Od vyjednávání v Kodani se očekává schválení nového právního rámce celosvětového postupu ve věci klimatu po roce 2013.
Podle WWF musí tento rámec zaručit mnohem hlubší a rychlejší poklesy emisí v průmyslových zemích a financování rozvojových zemí, které jim umožní také podnikat kroky na ochranu klimatu.
