Oba nové evropské teleskopy úspěšně letí vesmírem

Josef Tuček
17. 5. 2009 0:01
Údaje z obou přístrojů získají i čeští astronomové
Oddělení Herschelova dalekohledu od horního stupně nosné rakety v představe kreslíře.
Oddělení Herschelova dalekohledu od horního stupně nosné rakety v představe kreslíře. | Foto: ESA

Darmstadt - Po úspěšném oddělení od nosné rakety míří nyní dva nové kosmické teleskopy každý po své samostatné dráze vesmírem na místo určení, hlásí řídicí středisko Evropské kosmické agentury ESA z Darmstadtu. Dorazí tam za dva měsíce.

"Obě zařízení jsou skutečně revoluční," pochvaloval si Jacques Louet, vedoucí vědeckých projektů ESA, v rozhovoru pro agenturu Reuters. "Obsahují technologie, jaké ještě nikdo nepoužil."

Dalekohledy se na konci své pouti budou pohybovat kolem takzvaného libračního (Langrangeova) bodu L2, což je místo vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země směrem od Slunce. Gravitační a odstředivé síly Země a Slunce se tam vyrovnávají a vytvářejí bod gravitační stability. Navíc zde neruší zemský stín, který pravidelně dopadá na satelity obíhající přímo Zemi, což vede k jejich stálému ochlazování a pak zase ohřívání.

Do bodu L2 budou v budoucnu směřovat i další kosmické přístroje, včetně amerického Webbova teleskopu.

Hlavním dodavatelem zařízení pro nynější evropskou misi za dvě miliardy eur je korporace Thales Alenia Space, což je společný podnik francouzské společnosti Thales a italské Finmeccania.

České vlajky na kosmodromu

Oba kosmické teleskopy vynesla úspěšně do vesmíru ve čtvrtek raketa Ariane 5 z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně.

Lagrangeovy body.
Lagrangeovy body. | Foto: NASA

První, nazvaný podle astronoma Williama Herschela, se průměrem svého zrcadla stane největším dalekohledem v kosmu. Druhý, pojmenovaný podle fyzika Maxe Plancka, bude s dosud největší přesností zkoumat kosmické záření pocházející ještě z doby počátků vývoje vesmíru.

Jako pozorovatelé se startu rakety účastnili i čeští odborníci, jakožto zástupci nejmladší členské země Evropské kosmické agentury, kam Česká republika vstoupila loni.

"Mezi vlajkami členských zemí tu všude vlají i české vlajky," řekl pro Aktuálně.cz v telefonickém rozhovoru z kosmodromu v Kourou ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR Petr Heinzel.

"Při startu jsme byli v řídicím středisku, které je z bezpečnostních důvodů umístěno deset kilometrů od startovací rampy," popsal. "Vyšli jsme na terasu. Hluk z obrovské rakety Ariane 5 byl navzdory vzdálenosti úplně šílený, na celé budově se třásla okna," dodal.

Přímo na projektu obou dalekohledů se čeští vědci nepodílejí. "Naši astronomové však využijí data získaná těmito přístroji. A určitě se budeme podílet na projektech dalších," řekl docent Heinzel.

Start rakety Ariane 5 vynášející dva nové kosmické dalekohledy.
Start rakety Ariane 5 vynášející dva nové kosmické dalekohledy. | Foto: ESA

Větší než proslulý Hubble

Dalekohled Herschel bude sledovat záření v infračerveném spektru. Je dlouhý 7,5 metru a široký čtyři metry, váží 3,4 tuny. Jeho hlavní zrcadlo je ještě o 1,1 metru větší než zrcadlo amerického vesmírného Hubbleova dalekohledu, jejž právě nyní při složitých výstupech do kosmu opravují astronauti, kteří k němu přilétli raketoplánem Atlantis.

Nový dalekohled je také výrazně větší než doposud největší infračervený dalekohled, americký Spitzerův teleskop vynesený do vesmíru v roce 2003.

"Evropský Herschelův dalekohled otevře zcela nový a dosud neprobádaný pohled na vesmír," hodnotí v tiskové zprávě Astronomický ústav Akademie věd ČR. "Pomůže odpovídat především na otázky spojené se vznikem a vývojem galaxií v raném vesmíru a vznikem a vývojem hvězd."

Infračervené záření totiž prolétává mraky kosmického prachu, které jinak překážejí astronomům v pozorování. Díky tomu získají údaje o vytváření hvězd a galaxií. Budou je dostávat astronomové z celého světa prostřednictvím internetu.

Planckův dalekohled má výšku 4,2 metru a stejně velký i největší průměr, váží 1,9 tuny. Jeho optická část má několik zrcadel, to hlavní má rozměry 1,9 krát 1,5 metru. Dále pak nese soustavu detektorů pro měření nízkofrekvenčního radiového záření vesmíru a také mikrovlnného záření.

Právě tato radiace nese informace z doby krátce po vzniku vesmíru (takzvaném Velkém třesku). Vědci doufají, že se z něj dozvědí více o tom, jak se vesmír formoval do své současné podoby. "Věříme, že díky novým poznatkům budeme schopni určit také to, co se bude s vesmírem dít v budoucnu," řekl agentuře Reuters člen vědeckého týmu Planckova dalekohledu George Efstathiou z Cambridgeské univerzity.

Herschelův dalekohled by měl fungovat tři roky, s možným prodloužením o rok. Planckův přístroj má vydržet rok a čtvrt.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Inter nedokázal překonat Miranteho, s AS remizoval 0:0

Fotbalisté Interu Milán remizovali v 15. kole italské ligy s AS Řím 0:0 a v čele tabulky mají dvoubodový náskok před mistrovským Juventusem. Ten nastoupí proti Laziu v sobotu. Inter, soupeř pražské Slavie v Lize mistrů, bodoval v Serii A poosmé za sebou.

Inter měl převahu a řadu šancí, ale pokaždé narazil na brankáře hostů Antonia Miranteho. Šestatřicetiletý gólman v sedmé minutě nedovolil skórovat Romeluovi Lukakuovi, v závěru prvního poločasu Marcelo Brozovič římskou branku přestřelil. Mirante pak na začátku druhé půle zneškodnil i střelu Matíase Vecina, neprosadil se ani Lautaro Martínez.

Před zápasem vyvolal velké pozdvižení deník Corriere dello Sport, který dal na první straně k fotografiím hráčů tmavé pleti Chrise Smallinga z AS a Lukakua titulek "Black Friday". List byl obviněn z rasismu, jeho představitelé nicméně na tomto spojení nic špatného neshledali.

Další zprávy