Oslo - V norské metropoli má v příštím roce vzniknout prototyp nové elektrárny. Zařízení, vyrábějící "osmotickou" energii, hodlá vybudovat firma Statkraft na břehu fjordu v místě, kde se do moře vlévá řeka. S odvoláním na ČTK přinesl zprávu server Českénoviny.cz.
"Je to zcela bez emisí oxidu uhličitého. Pouze se zde mísí sladká voda s vodou mořskou v dokonale přirozeném procesu", říká o prototypu elektrárny představitel firmy Statkraft Jon Dugstad.
Vědci do nového zdroje energie vkládají velké naděje. V budoucnosti by takto vyráběná elektřina mohla pokrýt až polovinu současné evropské spotřeby, což činí asi 1600 TWh. To je však naděje daleké budoucnosti. Pokusná norská elektrárna bude vyrábět množství energie v řádu několika kWh, což stačí asi k napájení několika žárovek. "Tento prototyp má jediný účel: potvrdit, že je tato technologie správná," upřesňuje Dugstad.
Pokud se prototyp osvědčí, hodlá firma Statkraft v příštích letech postavit větší elektrárnu. Ta by měla vyrábět 160 až 170 GWh, což stačí k zásobování přibližně 15 000 domácností.
Kolem roku 2015 by pak osmotická energie mohla konkurovat dalším zdrojům elektřiny. "Není to žádný rozmar vědců," cituje ČTK evropského experta Gérard Pourcellyho. "V budoucnu budeme nuceni využívat všechny čisté zdroje energie."
Osmotická energie vzniká díky rozdílným fyzikálním vlastnostem sladké a slané vody. Podaří-li se oddělit dvě masy vody polopropustnou membránou, pohybuje se sladká voda s nižší koncentrací směrem k vodě slané, která má koncentraci vyšší. Přebytečný tlak na masu slané vody je pak možné přeměnit pomocí turbíny na elektrickou energii.
Největší problém tkví v technologii. Pro objem vyrobené energie je rozhodující velikost a propustnost membrány, která propouští sladkou vodu a brání zpětnému pronikání vody slané. "Problém spočívá v tom, že je třeba, aby byla membrána mimořádně velká, a mohla tak přijímat dostatečné množství energie. To bude vyžadovat velké množství membrán k výrobě relativně slabé energie na metr čtvereční," říká Pourcelly.
Firma Statkraft se snaží vyvinout technologii, díky níž by se podařilo zvednout množství vyrobené energie ze současných tří na pět wattů na metr čtvereční. Podaří-li se to, má nový zdroj elektřiny poměrně dobré vyhlídky.
Největším kladem je ekologická nezávadnost energie. Samotné vybudování osmotické elektrárny není příliš nákladné a umožňuje stabilní produkci energie. To je velkou výhodou oproti například slunečním nebo větrným elektrárnám, které jsou bezprostředně závislé na počasí.
Problémem může být především požadovaná poloha těchto zařízení - elektrárny musí stát tam, kde se do moře vlévá řeka, a tato místa jsou již většinou hustě zastavena.
