Stockholm - Proč se dědičné informace neztratí během dělení buněk v těle? Ale také - proč člověk stárne? A proč je rakovinná buňka "nesmrtelná"? To jsou otázky, na které našli odpověď tři vědci, kteří letos získají Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Jedenašedesátiletá Elizabeth Blackburnová, osmačtyřicetiletá Carol Greiderová a sedmapadesátiletý Jack Szostak, všichni působící v USA, si rozdělí rovným dílem deset milionů švédských korun (25 milionů korun českých).
Oznámil to výbor, skládající se z padesáti profesorů ústavu Karolinska ve Stockholmu, který o udělení cen rozhoduje.
Telomery chrání balíček dědičných informací
Jednotky dědičné informace, geny, jsou v jádru buňky uloženy v jakýchsi "balíčcích", kterým se říká chromozomy. Například člověk jich má 46, polovinu získá od otce a druhou polovinu od matky.
| Elizabeth Blackburnová, foto licence Gerbil, Attribution ShareAlike 3.0 | |
| Carol Greiderová, foto licence Gerbil, Attribution ShareAlike 3.0 | |
| Jack Szostak, foto Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences |
Když se buňka dělí, musí se chromozomy "překopírovat" do nově vzniklé buňky, a to bezchybně, jinak by došlo k závažné poruše vývoje.
Elizabeth Blackburnová a Jack Szostak začátkem osmdesátých let zjistili, že chromozomy chrání před poškozením při dělení buňky jejich zakončení, jakési čepičky", kterým se říká telomery.
Blackburnová vzápětí společně s Carol Greiderovou určily, že vývoj telomer ovlivňuje enzym telomeráza. Platí to nejen v buňce prvoka nálevníka, na němž vědci uskutečnili první pokusy, ale v buňkách všech živých organismů.
Dá se zpomalit stárnutí?
Telomera na konci chromozomu má však ještě další roli, spolupodílí se totiž v těle na procesu stárnutí. Když se buňka dělí, telomery se mírně zkracují. Až se zkrátí na minimální úroveň, další dělení už není možné a buňka definitivně umírá. Poruchy telemer jsou také příčinou různých chorob.
Tento mechanismus však nefunguje u nádorových buněk - v nich je telomeráza velmi aktivní, jejich telomery se stále obnovují, a nádorová buňka je proto schopna dělit se neomezeně (tedy samozřejmě jen do úmrtí organismu, v němž žije a jemuž škodí).
Poznatky o telomerách a telomeráze tedy jednak přispěly k základnímu poznání fungování buněk, ale současně se na ně soustředil i výzkum zacílený na hledání léčebných postupů proti rakovině a případně i na prodlužování lidského života.
V současné době probíhá několik výzkumných projektů, které se snaží ovlivňováním tvorby telomerázy zabránit bezproblémovému dělení rakovinných buněk. U zdravých se naopak zkoumá, zda je možné udržet telomery po delší cyklus buněčného dělení, a tedy snad i tímto způsobem prodloužit lidský život
Předání v prosinci
Cena bude předána na slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu dne 10. prosince, ve výroční den úmrtí vynálezce a průmyslníka Alfreda Nobela, který ocenění ve své závěti založil.
V úterý bude vyhlášena Nobelova cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu, v pátek za mír a další pondělí i ocenění za ekonomii.
