Soutěžit s nimi mohou jen Nizozemci a Poláci, zatímco Češi se umístili v průměrném středu hodnocených národů.
Vyplývá to ze studie měření průměrného inteligenčního kvocientu (IQ) evropských národů, které provedl profesor Ulsterské univerzity Richard Lynn a jejíž závěry zveřejnil britský list The Times.
Průměrní Češi
Podle Lynna mají Němci průměrný inteligenční kvocient 107, což je stejně jako Nizozemci, o jeden bod předbíhají Poláky se 106. Za nimi jsou Švédové se 104 body a Italové se 102.
Britové dosahují hodnoty 100 bodů, stejně jako Norové, a mají tak jemný náskok před Čechy, Maďary a Španěly, kteří mají shodně 98.
Pohodlně ale předbíhají Rusy (96), Řeky (95) a Francouze (94), za kterými jsou na chvostu Bulhaři a Rumuni (po 94), Turci (90) a poslední Srbové (89).
Profesor Lynn, který se zabývá srovnáváním inteligence národů po celém světě, proslul v roce 2005 kontroverzním závěrem, podle něhož muži mají v průměru o pět bodů vyšší inteligenční kvocient než ženy.
Objemnější mozky ze Severu
Vyšší britskou inteligencí pak vysvětluje vítězství britských zbraní nad francouzskými v četných válkách počínaje středověkem.
"Je to neuznávaný historický zákon, že strana obdařená větším IQ obvykle vyhraje. Výjimkou je, když má podstatný početní nedostatek, jako tomu bylo u Němců po roce 1942," citovala agentura Lynna.
Důvodem k rozdílným IQ je podle Lynna klima. Lidé žijící v severských chladnějších oblastech mají objemnější mozek. Jak spočítali odborníci z Ulsterské univerzity, obyvatelé severní a střední Evropy disponují mozkem o průměrném objemu 1320 kubických centimetrů ve srovnání s 1312 kubickými centimetry obyvatel jižní a jihovýchodní Evropy.
Podle biologů je to dáno větším podílem masa ve stravě, který je ale způsoben tím, že rostlinná strava tam má horší podmínky růstu.
Zpochybněné výsledky
Německá vědkyně Elsbeth Sternová z ústavu Maxe Plancka však výsledky Lynnovy studie zpochybnila. "Na tomto světě neexistují fakta, která by opravňovala takové závěry", řekla agentuře DPA.
Odmítla sice výslovně tvrdit, že Lynnova kniha je neseriozní, poukázala ale na to, že zřejmě srovnával údaje zjištěné na základě testů nestejné úrovně a metodiky. Podle ní Lynn zřejmě z porůznu zveřejněných výsledků převzal průměrné hodnoty.
"Nejde o jednotnou studii podle stejné metodiky, jakými jsou například průzkumy PISA," řekla Sternová. Poukázala navíc na to, že v testech inteligence je obvyklé považovat rozdíl až sedmi bodů za běžné rozpětí statistické chyby. "Někteří autoři do svých knih dají věci, které by se v odborném časopise tvrdit neodvážili," podotkla Sternová.
