A: V listopadu 89 jste rozvážel letáky v "embéčku tisícovce". V čem se budete vozit nyní, jako personální šéf Škodovky?
Budu se samozřejmě vozit v Superbu a domů si vezmu Octavii čtyřkolku, tu novou. To jsou auta, která ve své kategorii nemají moc konkurenci. Ale v podstatě je to podobné tomu, co mám teď, takže to nebude žádná velká změna.
A: Je Škoda české auto?
Škoda je určitě česká firma, která je vlastněná německým koncernem. Ale je to firma, která tady má svůj vývoj, vyrábí tady, pochází odsud, má českou tradici. To, že je dneska úspěšná v zahraničí, vychází i z té tradice. Protože ve světě pořád značka Škoda žije. Ať už je spojená s auty, turbínami nebo čímkoliv jiným. Myslím si, že v investici Volkswagenu do Škodovky se snoubí německá preciznost a česká invence a praktičnost. A myslím, že Škodovky jsou jiné než Volkswageny a Audi a mají své místo na trhu. Je to české auto, které by ale bez prvků používaných z Volkswagenů nebylo schopné přežít.
A: Podle Vratislava Kulhánka je Škoda česká hlavně proto, že má české zaměstnance. Brzy začne vyrábět v Číně. Kdyby měla jednou víc zaměstnanců tam, bude to čínská firma?
Nevím, kolik bude mít v Číně zaměstnanců. Těžko jich bude víc než tady. Rozsah výrobních závodů jde maximálně do tří tisíc zaměstnanců. A Škoda má dnes v České republice asi 24 tisíc lidí. Takže aby měla víc zaměstnanců v zahraničí, musela by tam mít nějakých osm plnohodnotných závodů. A to tak brzo nebude. Ale důležité je, kde sedí mozek firmy, její vedení a vývoj. Dnes je složité posuzování, co je jaká firma, protože v globálním světě jsou firmy hodně roztažené a sídlí různě.
A: Jak se vám jedná s Němci? Jak moc využijete své znalosti z interkulturního managementu?
Jednání s Němci jsou pro Čechy relativně jednoduchá, protože jejich kultura je relativně podobná. Je podobnější než asijská nebo americká. Když chcete dobře jednat s Japonci nebo Číňany, musíte se plně naučit jejich mentalitu, která je na 100 procent odlišná od naší. A pak fungovat v jiném světě. Takže nepředpokládám, že bych s tím měl velký problém. Zatím mě jednání s managementem Volkswagenu příjemně překvapily. Je to mnohem méně formální, než jsem čekal. Takže doufám, že s tímhle mít problémy nebudu. Vzhledem k tomu, co mám za sebou, by bylo smutné, kdybych zrovna s interkulturním managementem měl problémy.
A: V představenstvu společnosti budete jediným Čechem. Bude to mít na vaši vyjednávací pozici ve Škodě nějaký vliv?
To se uvidí časem, jakým způsobem budu kolegy schopen přesvědčit. Řízení ve firmě a řízení v politice má dva velké rozdíly. Ve firmě si stanovíte jasný cíl a pak musíte přesvědčit zaměstnance aby to dělali nebo jim to nařídíte. V politice se ale jasný cíl nestanovuje a voličům nemůžete nařídit, co mají dělat. Ve firmě by to mělo být teoreticky jednodušší.
A: Ve vaší kompetence bude i vzdělávání zaměstnanců. Jak si v této disciplíně stojí Škoda?
No Škodovka si v tomhle ohledu stojí velmi dobře. Má svůj učňák, svou vysokou školu, velmi silné vzdělávací programy. Je jedním z iniciátorů programu IQ auto, což je celonárodní vzdělávací program pro pracovníky v automobilovém průmyslu. Takže v tomhle ohledu udává tón. Na druhou stranu si myslím že i tohle je oblast, která potřebuje změnu a musí se neustále vyvíjet. Pro mě bude výzva, aby se trochu změnil přístup k rozvoji lidských zdrojů nebo personalistice. Aby to bylo brané jako komplexní věc. Aby bylo jasné, že firma bude zvyšováním kvalifikace zaměstnanců zvyšovat svou produktivitu.
A: Stojí u nás vůbec zaměstnanci o to, aby je firmy vzdělávaly?
To není otázka toho, jestli o to stojí. To jsou věci, které se musí dělat. A firmy, které to dělají, jsou na trhu leadery. A ty ostatní už tady nejsou nebo za chvíli nebudou. Jestli chceme Asii něčím konkurovat, tak jedině invencí, vývojem nových produktů a chytřejšími postupy při výrobě. Pesonalistika nebo lidské zdroje, to už není jeden kádrovák, který někde sedí a probírá si životopisy. Dřív šlo o hledání člověka na nějakou pozici. Dneska je to hledání pozice pro člověka.
A: Proč si vybrala Škoda vás?
To byste se měli zeptat někoho ve Škodovce. Já si myslím, že jsem splňoval jejich profesní a morální předpoklady.
