Praha - Se zvyšováním průměrných teplot vzduchu klesá i kvalita žateckého chmele, zjistil česko-britský výzkumný tým.
Badatelé porovnali data o počasí, úrodě i kvalitě chmele podle záznamů mezi lety 1891 až 2006, s důrazem na detailnější data za poslední půlstoletí. Tuto rostlinu si však nevybrali pouze proto, že jde o surovinu pro výrobu národního českého nápoje.
"Žatecký červeňák je tradiční aromatický chmel se stejným genetickým základem, který je dlouhodobě pěstován v žatecké chmelařské oblasti. Jeho odezva na měnící se klimatické podmínky není zkreslena zaváděním nových odrůd, jako je tomu u většiny polních plodin. Máme tak unikátní možnost studovat dopady klimatické změny v praxi," vysvětluje vedoucí výzkumné práce Martin Možný z observatoře Českého hydrometeorologického ústavu v Doksanech.
Méně hořkých kyselin
Se vzrůstající průměrnou teplotou začínalo období vegetace chmele dříve, ale také trvalo kratší dobu. To ovšem vedlo k tomu, že úroda se mírně snížila, ale hlavně - ve chmelových hlávkách se stačilo vytvořit méně alfa-kyselin, což jsou látky, které pak dávají pivu jeho unikátní nahořklou chuť.
"Ukázal se nám naprosto zřejmý, statistický významný vztah mezi vyššími teplotami a nižším obsahem alfa-kyselin ve chmelu," konstatuje Martin Možný.
Největší zvýšení letních teplot se projevilo za posledních pětadvacet let, a v nich také chmelové hlávky obsahovaly nejméně "hořkých" alfa-kyselin. Zatímco v padesátých a šedesátých letech tvořily alfa-kyseliny pětiprocentní až šestiprocentní podíl v chmelové šišce, postupně se snižoval, až po přelomu století se jejich podíl snížil jen asi na tři procenta.
Výzkumníci své poznatky popsali v odborném časopise Agricultural and Forest Meteorology.
Přesun plodiny z tradičních oblastí
"To vlastně ukazuje, že pokud bude oteplování dále pokračovat, v příštích desetiletích přestane být pěstování chmele v jeho tradičních oblastech rentabilní," shrnuje Martin Možný.
Bude tedy nutné přejít na nějakou nově vyšlechtěnou odrůdu, jíž nebude oteplování tolik vadit.
Jinou možností pak může být přesun pěstování tradičního chmele do nových, chladnějších míst, tedy více na sever, anebo do vyšších poloh.
"Tak to ukazují i záznamy ze šestnáctého století," poznamenává meteorolog Možný. "V letech 1517 až 1540 v našich končinách bylo teplejší období a chmel se úspěšně pěstoval i v severnějších lokalitách."
Klimatologové blogují na Aktuálně.cz:
| Blog Radima Tolasze | |
| Blog Ladislava Metelky |
