reklama
 
 

Japonská laboratoř míří do kosmu. Větší než evropská

23. 3. 2008 22:22
Astronauti namontovali první část komplexu Kibo

Kennedyho vesmírné středisko - Je to ukázka vysoké montážní dovednosti. A to doslova: děje se tak zhruba 350 kilometrů nad našimi hlavami.

K Mezinárodní vesmírné stanici ISS astronauti v uplynulých dnech přimontovali první část japonské kosmické laboratoře pojmenované Kibo, což znamená Naděje. Vynesl ji tam americký raketoplán Endeavour z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.

Raketoplán je nyní stále připojený k vesmírné stanici. V jeho posádce je i japonský astronaut Takao Doi.

Plně mezinárodní stanice

Před měsícem už na kosmickou stanici vynesl raketoplán Atlantis evropskou laboratoř. Ta se jmenuje Columbus.

Možnosti vesmírného výzkumu se přidáním obou laboratoří výrazně zvýší.

Současně se tak stanice ISS stává plně mezinárodní, protože v její konstrukci už jsou technické komponenty všech zúčastněných partnerů: USA, Ruska, Kanady, Evropské kosmické agentury a Japonska.

Montáž natřikrát

Evropskou laboratoř vynesl raketoplán najednou a při stejném letu ji také astronauti k vesmírné stanici ISS připevnili.

Podrobněji o Columbu čtěte: Astronauti připojili evropskou kosmickou laboratoř

Japonská laboratoř Kibo poletí natřikrát. Úkolem nynější mise je připevnit ke stanici její první část: skladovací přetlakovou místnost o velikosti malého automobilu.

V příštích měsících, podle předpokladů letos v květnu a příští rok v dubnu, sem raketoplány vynesou vlastní výzkumnou část laboratoře a také venkovní plošinu.

Kibo je větší a bude mít vnější plošinu

Japonská laboratoř je větší než evropská. Při zhruba stejném průměru (čtyři a půl metru) je podstatně delší: Columbus je dlouhý 6,8 metru, Kibo dokonce 11,2 metru.

Tiskové zprávy japonské kosmické agentury JAXA říkají, že v ní najednou mohou dělat experimenty čtyři astronauti, tedy o jednoho víc než v evropské laboratoři.

K tomu bude k laboratoři Kibo připojena vnější plošina o rozměrech 6x5x4 metry. Na ní mohou probíhat experimenty přímo v kosmickém prostoru. Obsluhovat je bude speciální robotické rameno, aby kvůli nim nemuseli astronauti stále opouštět vnitřní prostory stanice.

Evropská laboratoř Columbus nemá takovouto samostatnou část. Její přístroje přímo vystavené kosmickému prostoru jsou připevněny zvenčí k plášti laboratoře na dvou jednoduchých nosnících.

Ambicióznější projekt

"Kibo je skutečně ambicióznější než evropský Columbus," srovnává obě laboratoře přední znalec kosmonautiky Antonín Vítek z Akademie věd v Praze.

Podle informací agentury JAXA by měla být japonská laboratoř v provozu přinejmenším deset let (podobně jako evropská).

Její experimenty by měly být zaměřeny na vlastnosti materiálů v beztížném stavu, stejně jako na vliv beztíže na živé buňky. Přístroje na vnější plošině umožní mimo jiné měřit kosmické záření a reakci materiálů, které jsou mu přímo vystaveny.

Zaměření japonských experimentů je v mnohém podobné těm, které se uskuteční v evropské laboratoři. "S určitým zjednodušením by se dalo říci, že Japonci se hodně soustřeďují na materiálový výzkum, zatímco Evropané se výrazněji věnují kosmické fyzice," hodnotí Antonín Vítek.

Verne už čeká

Raketoplán Endeavour se v pondělí odpojí od vesmírné stanice ISS a ve středu se vrátí na Zemi.

Uvolní tak prostor pro evropské automatické kosmické plavidlo Jules Verne, které už krouží kolem Země po stejné dráze jako stanice, ale v bezpečné vzdálenosti dvou tisícovek kilometrů od ní. Teprve počátkem dubna dostane evropské řídicí středisko souhlas, aby se nákladní modul ke stanici po několika nácvicích přiblížil a spojil se s ní.

Astronauti si z něj vezmou nové zásoby potravin, vody a kyslíku, oblečení, náhradní díly a vědecké přístroje a materiály pro pokusy. Pak ještě využijí pohonného systému Verna ke zvýšení oběžné dráhy ISS, než jej v srpnu v roli popelnice pošlou k ohnivému konci v zemské atmosféře.

Uvolní tak prostor pro evropské automatické kosmické plavidlo Jules Verne, které už krouží kolem Země po stejné dráze jako stanice, ale v bezpečné vzdálenosti dvou tisícovek kilometrů od ní. Teprve počátkem dubna dostane evropské řídicí středisko souhlas, aby se nákladní modul ke stanici po několika nácvicích přiblížil a spojil se s ní.

Astronauti si z něj vezmou nové zásoby potravin, vody a kyslíku, oblečení, náhradní díly a vědecké přístroje a materiály pro pokusy. Pak ještě využijí pohonného systému Verna ke zvýšení oběžné dráhy ISS, než jej v srpnu v roli popelnice pošlou k ohnivému konci v zemské atmosféře.

Obdobné automatické kosmické plavidlo chce japonská agentura JAXA vypustit v roce 2010.

Podrobněji o lodi Jules Verne čtěte: Evropské vesmírné plavidlo úspěšně odstartovalo

autor: Josef Tuček | 23. 3. 2008 22:22

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama