RozhovorZloba na Brusel a migranty je uměle živená, reálně nás trápí úplně jiné věci, říká spoluautor průzkumu Lukáš Tóth.

Jaká témata jsou pro drtivou většinu voličů nejzásadnější?

Bez ohledu na politické preference se jako společnost shodneme, že je pro nás prioritou, aby zde zákony platily pro všechny, abychom se cítili ve své zemi bezpečně a aby měl každý přístup ke kvalitní zdravotní péči.

Lukáš Tóth je ekonom a spolumajitel agentury Behavio. | Foto: Aktuálně.cz, Milan Bureš

Lišíme se ovšem v konkrétních představách: někomu dávají pocit bezpečí zavřené hranice, jiný si jej spojuje spíše s trénovanou a tolerantní policií. Nechceme tedy sice to samé, ale spojují nás podobné pohnutky. Alespoň tedy ve věcech, které vnímáme jako nejzásadnější.

Důležitá je pro nás také péče o krajinu, zvířata a ovzduší. Jak ovšem výsledky výzkumu ukazují, je to už téma, jehož naléhavost pociťujeme rozdílněji. Pro lidi, kteří uvažují o volbě ANO, ČSSD a SPD, leží na seznamu priorit níže než pro ostatní.

A pak je tu jedno překvapení: Široká shoda na tom, že chceme, aby tady velké korporace platily daně. Ukázalo se, že nám to leží na srdci dokonce více než třeba dostupné bydlení.

V čem se naopak jako voliči nejvíc lišíme?

Ve vztahu k Evropské unii, k NATO a k migraci z muslimských zemí. Jsou to oblasti, které si část politiků evidentně zvolila jako cílenou třecí plochu, na níž se chce vymezit vůči konkurenci a demonstrovat rozhodné postoje.

Dělící linie nepřekvapivě vede mezi současnou vládní koalicí, stranami, které ji tak či onak tolerují (SPD, KSČM) a zbytkem politického spektra. Je to škoda, protože jde o úplně zbytečný a víceméně umělý konflikt: žádná voličská skupina nepovažuje tato témata za prioritní. Pro politiky je ale výhodné k nim upírat pozornost, protože nám jí pak zbývá mnohem méně na jejich výkony v oblastech, které nás opravdu pálí – což je stav zdravotnictví a justice.

Existují témata, na kterých se štěpí opoziční koalice?

Příznivci obou seskupení se liší například vztahem k daním či adopci dětí stejnopohlavními páry. Nicméně dvojice Piráti plus starostové a lidovci plus topka tvoří poměrně homogenní bloky.

Trochu jiné už jsou postoje lidí, kteří uvažují o volbě ODS. Ti mají v některých případech blíže k příznivcům PirStan, v jiných zase k lidem, kteří zvažují volbu Spolu. A třeba klimatické změny považují za výrazně méně naléhavé téma než ti, kdo uvažují o volbě ostatních stran demokratické opozice.

Dá se říci, na co by se měly zaměřit jednotlivé strany, aby si v maximální možné míře získaly své příznivce?

Obecně ne. Kdo chce vytvářet a pak kapitalizovat vztek, má to poměrně snadné. Ostatní ale mají v kampani tři naprosto odlišné úkoly: Oslovovat svoje – více či méně vlažné – příznivce, získávat si nové a co nejvíc lidí z obou skupin dostat k volbám. To jde často proti sobě.

Platí ovšem, že chcete-li oslovit skupinu voličů, pro které je nejdůležitější jedno zcela konkrétní téma, musíte se v něm pro ně stát absolutní jedničkou. Druhé místo se nepočítá.

Buďme konkrétní. Současné parlamentní strany zjevně nedokázaly obsadit oblast, které bychom mohli říkat třeba „spravedlnost pro všechny“. Buď nevěděly, že je to pro voliče tak velká priorita, nebo doufaly, že téma vytěží lépe než konkurence i bez jasné kampaně. Není pak divu, že se z ničeho nic objevila Přísaha, která se bez programu i jakékoliv ukázky své práce rychle stala relevantní součástí předvolebního klání. Spojení s tématem spravedlnosti jí v myslích voličů jednoznačně pomohlo.

PoznámkaVýběr otázek pro jednotlivé politické strany:

Z celkem 25 testovaných témat je jich do kvízu pro každou politickou stranu vybráno vždy 10, a to podle několika klíčů:
- aby dobře reprezentovala agendu dané strany
- aby byly jednotlivé tematické okruhy u každého uskupení zastoupeny rovnoměrně
- aby nezapadly překvapivé, kontraintuitivní odpovědi.