Ekologické nevládní organizace světa dnes žádají polského prezidenta Lecha Kaczyńského, aby "z moci své funkce" zarazil těžbu dřeva a budování silnic, které v posledním dochovaném původním nížinném pralese v Evropě probíhají.
Také české ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace dnes předaly zástupcům polského velvyslanectví v Praze otevřený dopis, ve kterém žádají prezidenta Polské republiky o ochranu unikátního Bialowieského pralesa, který dnes devastuje komerční těžba dřeva a urbanizace.
Zástupci ekologických organizací zároveň předali dárek pro polského prezidenta: dva špalky, dubový a bukový, a navrhli symbolickou výměnu za ponechání stromů v Bialowieském pralese.
"V Polsku je jistě dřevo na těžbu i jinde než v tomto pralese," uvedli Greenpeace.
Polský velvyslanec od ekologů přijal dopis pro prezidenta a zavázal se, že mu ho předá a zároveň se bude informovat i o situaci v pralese.
Evropský unikát je domovem zubra
Bialowieský prales leží v Polsku na hranicích s Běloruskem a kromě unikátního bohatství rostlinných a živočišných druhů je například jedním z posledních domovů zubra evropského.
Žijí v něm ale i další vzácní savci, jako vlci nebo rysi.
Zdejší ptačí společenstvo je charakteristické vzácnými druhy datlovitých ptáků, sov a v dutinách hnízdících zpěvných ptáků, kteří jsou závislí na stojících mrtvých stromech.
Do konce roku 2001 zde bylo zaznamenáno 11 564 živočišných druhů. Značná část pralesních porostů je každoročně zaplavována vodou.
Celková plocha pralesa je zhruba 150 tisíc hektarů. Jeho stáří se odhaduje na 8 tisíc let.
Návštěva pralesa je jako návrat do středověku
"V pralese můžete sledovat, jak Evropa vypadala před 1000 lety. Svojí hodnotou je zcela srovnatelný s tropickými deštnými pralesy a navíc jde o poslední ostrůvek původního pralesa v celé Evropě," říká Vladimíra Tejnská z české pobočky Greenpeace.
Ochrana Bialowieského pralesa se datuje již od 16. století.
V roce 1921 zde byla vyhlášena rezervace, která se posléze stala Bialowieským národním parkem. Národní park je od roku 1977 uveden na seznamu Světových biosférických rezervací. O dva roky později se dostal i na seznam Světového dědictví UNESCO.
Již v roce 2003 vyzvalo vlády Evropské unie kolem 180 vědců, převážně odborníků na problematiku lesů, aby se zasadily o ochranu všech lesů v Evropě, především pak těch, kde lze sledovat vývoj přírody bez zásahů člověka. "Mezi takové patří i unikátní Bialowieský prales," stálo v jejich prohlášení.
Podobný prales se podle slov odborníků nachází jen na Jižním ostrově Nového Zélandu.
Chráněná plocha je velmi malá
V roce 1996 se plocha národního parku na polském území zdvojnásobila na současnou rozlohu 10 500 ha. To však představuje pouhých 18 % celkové rozlohy pralesa na území Polska. Zbývajících 82% je stále ohroženo, zejména těžbou dřeva.
"Z výzkumů jasně vyplývá, že odstraňování starých stojících stromů způsobuje výrazný úbytek živočichů i rostlin, které jsou na nich životně závislé," říkají ochránci.
"Mimo jiné žádáme polského prezidenta, aby rozšířil pásmo ochrany na celý prales. Protože prales je cenný jedině jako celek," vysvětluje důvody dnešní demostrace vedoucí lesní kampaně Greenpeace Karel Stejskal.
Také na Běloruském území probíhá mimo nejvíce chráněnou oblast nelegální těžba dřeva. "Kvůli politické situaci a kvůli tomu, že tam nemáme pobočku a nikdo se na nás zatím neobrátil, nemůžeme po Bělorusku nic požadovat," uvedl Stejskal.
Hraniční přechod uprostřed pralesa
Kromě těžby je totiž prales ohrožován především budováním silnic a přístupových cest pro kamiony.
V okolí pralesa, ale i přímo v něm se staví nové hotely, turistické cesty a postupuje urbanizace území. Prales je postupně přeměňován v komerčně využívaný les a každý rok se zvětšuje.
"Od roku 2001 dosahuje těžba výše 250 tisíc metrů krychlových ročně, což odpovídá přibližně 2 800 plně naloženým kamionům dřeva," poukazují na největší problém aktivisté z Greenpeace.
Jedním příkladem je hraniční přechod do Běloruska, který má svůj terminál přímo uprostřed pralesa.
"Další rozvoj infrastruktury může rozetnout prales na několik částí, a způsobí tak rozpad celého systému," tvrdí Stejskal.#reklama
