Z malebné osady zbyly ruiny zarostlé stromy. Teď tu vzniká ostrov nad Prahou

Vstup do osady Buďánka. V ulici U Zámečnice to opět žije.
Někdejší dělnická osada Buďánka vznikla na hranici tehdy samostatných obcí Smíchov a Košíře.
Založili ji zřejmě dělníci na místě bývalého pískovcového lomu, lokalita se postupně stala svérázným vesnickým ostrůvkem ve velkém městě.
Zatímco tady ve stráni vznikaly pitoreskní malé domečky a křivolaké pěšinky, dole pod lokalitou vedla hlavní silnice na Plzeň.
Plzeňská ulice, její rozšiřování a budování velké křižovatky pokaždé něco z Buďánek ukously a zanikl další domeček.
Foto: Budanka.com
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
30. 1. 2021 17:12
Dělnická osada Buďánka v Praze byla svébytnou venkovskou kolonií uchovanou uprostřed velkoměsta. Žila si sama pro sebe, ale pak tu zdejší dělníci přišli o práci a osada začala upadat. Baráčky, které se nestačily zlikvidovat za komunistů, dorazilo na začátku nového tisíciletí vedení Prahy 5. Nyní zbylé ruiny přivádí k životu spolek sdružující občany, odborníky i politiky.

Buďánka jsou bývalá dělnická osada, která vznikla v první polovině 19. století na hranici tehdy ještě samostatných obcí Smíchov a Košíře. Postavili si ji dělníci z nedalekého pískovcového lomu, jejich obydlí nabývala někdy až bizarních tvarů, na původní domečky se přilepovaly nejrůznější přístavby, další stavby teprve vznikaly. Na malém prostoru ve stráni postupně vzniklo cosi, co by šlo pojmenovat "každý pes jiná ves". Možná i to učinilo z tohoto venkovského zeleného ostrova ve městě unikát, kterého si ve svém díle všiml i spisovatel Jakub Arbes.

Zlaté časy osady.
Zlaté časy osady. | Foto: Archiv hlavního města Prahy

Ke své smůle však Buďánka vznikala u silnice na Plzeň a ta se postupně rozrůstala až do dnešního hlavního tahu z pražského Smíchova. Osadu tak někdo neustále umenšoval a boural, stálí obyvatelé se postupně vystěhovávali, prostředí se stávalo čím dál více alternativním. Na přelomu 70. a 80. let tu bydlel nedávno zesnulý evangelický farář a písničkář Svatopluk Karásek. V jeho domě zkoušela undergroundová skupina The Plastic People of the Universe a scházeli se tu disidenti.

V 80. letech 20. století byly téměř všechny domy od majitelů vykoupeny a na jejich místě měl podle územního rozhodnutí z roku 1988 vzniknout velký panelový dům s byty pro ministerstvo vnitra. Pak ale přišla sametová revoluce a torzo Buďánek i s posledními obyvateli se nadechovalo k novému životu. V roce 1991 Magistrát hlavního města Prahy prohlásil území vesnickou památkovou zónou a vše se zdálo být na dobré cestě, nicméně pro záchranu se stále nic zásadního nedělalo.

V roce 2002 začala kontroverzní éra starosty Prahy 5 Milana Jančíka. Místo avizované rekonstrukce šly další domy k zemi. Postupnou zkázu osady dokumentoval jeden ze tří posledních stálých obyvatel, fotograf a novinář Ludvík Hradilek. Po tomhle období tu zůstaly domy bez střech a někde jen zbytky pobouraných stěn a v nich rostoucí stromy.

V roce 2006 pronajala Praha 5 tuto památkovou zónu developerské firmě, její předimenzovaný návrh na čtyři terasové domy se 47 byty však památkáři zamítli. Později vznikly dva návrhy na ještě větší bytové komplexy. O rok později se zrodilo občanské sdružení Odborníci a občané pro revitalizaci památkové zóny Buďánka a okolí. Chtěli tohle jedinečné místo zachovat v jeho malebné podobě, plné drobných staveb, zeleně, pěších cest a bizarních schodišť.

Ruiny, které zbyly z Buďánek.
Ruiny, které zbyly z Buďánek. | Foto: Wikimedia Commons - Aktron (CC BY-SA 2.0)

"V roce 2013 se po vytrvalém úsilí podařilo vypovědět smlouvu developerovi a vytvořit první koncept celkové revitalizace této památkové zóny. Bylo jasné, že když nevznikne kvalitní projekt pro obnovu Buďánek, záhy může přijít další developer," vypráví malířka Veronika Palečková. Ta se spojila s místními i s lidmi z blízkého okolí a také s mnohými českými i zahraničními experty - architekty či urbanisty. Jejich společný program "Buďánka - ostrov ve městě" je pilotní projekt spolupráce radnice s občanskou společností, kdy se vize, odborné znalosti, energie občanů a odborníků využijí ve prospěch obce.

S městskou částí Praha 5 sdružení podepsalo v roce 2014 memorandum o spolupráci. Na konci téhož roku získalo dar od ČSOB ve výši pět milionů korun, který pomohl revitalizaci zásadně rozjet. Ve spolupráci s městskou částí lokalitu po mnohaletém užívání bezdomovci a squatery uklidili, staticky zajistili a zabezpečili objekty, provedli historický a restaurátorský průzkum, vypracovali projekt na obnovu sítí v celé památkové zóně a zastřešili šest objektů.

Za tři a čtvrt milionu z grantu od Fondu Partnerství v Programu švýcarsko-české spolupráce pak sdružení uskutečnilo mezinárodní kulatý stůl odborníků, kteří řešili celkovou revitalizaci oblasti. Za pomoci Prahy 5 pak zrekonstruovali se studiem Lennox Architekti první budovu - někdejší mlékárnu. Tento tzv. Koloniál slavnostně otevírali v roce 2016 za účasti starosty a švýcarského velvyslance. 

"Tenhle malý skoro funkcionalistický domeček úplně na kraji Buďánek se měl stát předzvěstí změn a ukázat, že už to tady opravdu začíná žít," říká Jan Fiala, učitel výtvarky na Buďánkách. Kolem Koloniálu to skutečně žije, konají se zde akce jako Den architektury nebo Zažít město jinak. Promítají se dokumentární filmy a debatuje s režiséry v rámci cyklu Filmaři na Buďánkách. Lidé sem chodí na různé kurzy, přednášky nebo na jógu. "Také se tu založily nové úly a stočil se první buďánkový med," doplňuje Palečková.

Na konci roku 2018 společnost Buďánka vypsala a uspořádala architektonický workshop na celkovou revitalizaci památkové zóny. Garanty jsou profesor architekt Josef Pleskot a profesor architekt Petr Keil.

První příslib nových Buďánek: rekonstruovaná budova koloniálu.
První příslib nových Buďánek: rekonstruovaná budova koloniálu. | Foto: ČKA

V rámci participativního rozpočtu Prahy 5, kdy si občané volí, co se v daném místě má za vyčleněnou část rozpočtu zlepšit, zvítězil návrh na vznik komunitní pekárny v objektu bývalé buďánkovské truhlárny, nápad na obnovu sadu starých odrůd a vinice, který má již stavební povolení, a také projekt "Maják změn", který má oživit zatím plevelnaté místo navazující na budoucí sad.

"Plánujeme tu zároveň místo pro malé koncerty a plácek, kde by se děti mohly jen povalovat či něco tvořit," přibližuje Veronika Palečková. Věří přitom, že Buďánka budou moci za dva až tři roky postupně začít fungovat. Domky jsou drobné, nemělo by tedy jít o závratné částky na rekonstrukci. Optimismus jí dodává i to, že spolek má možnost pracovat s nejlepšími odborníky a architekty. Nejde jim jen o revitalizaci unikátního kousku Smíchova.

"O tuhle spolupráci aktivních občanů a nadšených odborníků s městem se snažíme i pro zralejší demokracii v Česku, která už je fakt potřeba. Dánská paní senátorka nás povzbuzovala slovy: 'Musíte být trpěliví, důslední a nedat se. Vaše demokracie je mladá, my u nás ji máme skoro 200 let.' Takže jsme trpěliví a pokračujeme," uzavírá Palečková.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek se ve středu vydá na svou první zahraniční cestu na Slovensko. Spolupráce se zeměmi V4 je pro něj priorita

před 38 minutami

Biden v červnu přiletí do Evropy na summity G7 a NATO, oznámil Bílý dům

Americký prezident Joe Biden v červnu navštíví Británii a Belgii, aby se osobně zúčastnil summitů skupiny G7 a Severoatlantické aliance. Oznámila to v pátek jeho mluvčí Jen Psakiová. Podle ní půjde o první zámořskou cestu současného šéfa Bílého domu.

Vrcholná schůzka skupiny G7, do níž kromě USA patří ještě Británie, Francie, Japonsko, Kanada, Itálie a Německo, je na programu od 11. do 13. června v anglickém Cornwallu. Bruselský summit NATO navazuje 14. června. V Bruselu se Biden zapojí i do oddělených jednání s lídry Evropské unie.

"Tato cesta zdůrazní jeho odhodlání obnovit naše spojenectví, oživit transatlantické vztahy a jednat v úzké spolupráci s našimi spojenci a multilaterálními partnery ve snaze reagovat na globální výzvy a lépe chránit americké zájmy," uvedla v komuniké Psakiová.

Prohlášení v závěru zmiňuje "potenciální další prvky" ohlášené cesty, což podle agentury AFP ihned vyvolalo spekulace o eventuálním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O Rusku se každopádně bude mluvit na summitu NATO. Jeho "agresivní" jednání ve čtvrtek označil za jedno z témat generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy