Cenu energií tvoří dvě složky - obchodní, kterou určují dodavatelé, a regulovaná, již spravuje stát. Regulovaná část elektřiny by měla v příštím roce tvořit u domácností necelých 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
Energetický regulační úřad přitom pro rok 2024 navrhl, že regulovaná složka elektřiny pro domácnosti meziročně vzroste téměř o tři čtvrtiny. Pro velké odběratele pak tato část ceny elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí dokonce o 206 procent.
U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí úřad na konci listopadu.
K návrhu se v úterý vyjádřil také premiér Fiala. Po jednání se zástupci firem připustil, že by navýšení mohlo být ve výsledku o něco nižší. Prohlásil také, že koncové ceny příští rok vzrostou maximálně o jednotky procent.
Proti chystanému kroku Energetického regulačního úřadu se okamžitě postavili zástupci podnikatelských a odborových svazů. Obávají se, že u některých podniků, zejména těch průmyslových, mohou náklady na energie vzrůst až trojnásobně. To podle nich může ohrozit konkurenceschopnost v zahraničí.
V konečném výsledku pak tento krok povede k opětovnému posílení inflace a dalšímu zdražování například u potravin, čehož se obává například Hospodářská komora či Svaz obchodu a cestovního ruchu, který v Česku zastupuje obchodní řetězce.
"U potravin už čeští dodavatelé avizují, že od ledna zvednou ceny, aby pokryli vyšší cenu energií, vyšší daně a vyšší náklady na zaměstnance. Vláda tak sice sníží DPH na potraviny, ale kvůli tomu, že výrobcům zvedne náklady, budou české potraviny dražší než nyní," uvádí na sociální síti X prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Dodal, že rozumný stát by se podle něj snažil spíše podporovat domácí průmysl. "Protože na daních od úspěšných českých firem by získal víc než na tom, že zhorší pozici českých výrobců proti zahraniční konkurenci," řekl dále Prouza.
Nouzové opatření
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v úterý připomněl, že hlavním důvodem navýšení regulované složky u energií je fakt, že výrazně zadlužený stát ji letos dotoval částkou kolem 110 miliard korun. Šlo hlavně o kompenzace na cenové stropy, platby za obnovitelné zdroje energie nebo pokrytí nákladů na systémové služby (náklady, které jsou zaplacené provozovateli přenosové soustavě - pozn. red.).
Podle odborníků bylo následné navýšení této složky pro regulátora nevyhnutelné. "Stát je ze zákona nucen zajistit regulovaným subjektům přiměřený zisk, nelze je nutit provozovat energetické sítě se ztrátou," upozorňuje pro Aktuálně.cz ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil zároveň zdůrazňuje, že dočasná dotace ze strany státu byla pouze nouzovým opatřením, které dlouhodobě nedává ekonomický smysl.
"Zaprvé proto, že pokud se zvýšené náklady na energie zametou pod koberec do deficitu rozpočtu, bude nutné je v budoucnu splatit i s úroky, a budou tedy o to dražší. Zadruhé proto, že jejich přesun do státního rozpočtu způsobil, že menší odběratelé dotují velké odběratele," vysvětluje Hradil.
Za normálního stavu přitom vyšší poplatky platí ten, kdo spotřebovává více energií. "Pokud poplatky přesuneme do státního rozpočtu, je zcela lhostejné, kolik energie kdo spotřebovává, protože účet zaplatí všichni daňoví poplatníci bez ohledu na vlastní spotřebu," pokračuje analytik.
Zdražení ano, ale neví se o kolik
Avizované navýšení regulované složky by pro domácnosti znamenalo zdražení v průměru asi o 1408 korun za megawatthodinu. S nárůstem cen energií počítají i oslovení experti.
"Odběratelé, kterým se podařilo v průběhu tohoto roku snížit cenu silové elektřiny až na úroveň kolem 3700 Kč za megawatthodinu bez DPH, se nárůstem regulované složky prakticky vrátí zpět k celkové ceně z počátku roku 2023," vypočítává Gavor.
Většina odběratelů ale podle něj stále platí za silovou složku vyšší ceny a nárůst regulované složky způsobí, že celkový účet za elektřinu ještě stoupne.
"V případě plynu je situace příznivější. Pokles cen komodity, ke kterému došlo v průběhu tohoto roku, v drtivé většině případů 'přebije' nárůst regulované složky a celkově spotřebitelé ve srovnání s počátkem tohoto roku ušetří," doplňuje odborník.
