Důchodová reforma od Nového roku mění český penzijní systém. Z dosavadního penzijního připojištění se stal třetí pilíř, úplnou novinkou je pilíř druhý.
Evropa přitom zná druhý pilíř už dávno, a to včetně zemí, které s námi mají společného nejvíc. Pojďme se podívat na vznik a vývoj druhého pilíře ke kolegům z visegrádské čtyřky - do Maďarska, Polska a na Slovensko.
Než ale začneme nahlížet za humna, zopakujme si stručně domácí fakta. Důchodové spoření, jak zní oficiální název finančního produktu nabízeného od začátku roku v rámci takzvaného druhého pilíře, má motivovat občany k tomu, aby se snažili na stáří zajišťovat sami. Vzhledem k demografickému vývoji totiž za pár let průběžný systém nebude moci garantovat slušné penze všem důchodcům.
Motivací k odkládání peněz do soukromých fondů v Česku má být možnost vyvést do nich část povinně odváděného sociálního pojištění, přesněji tři procenta hrubé mzdy, která by jinak skončila ve státním rozpočtu. K tomu je ovšem potřeba - což je české unikum proti visegrádským kolegům - ještě přidat dvě procenta ze svého.
Maďarsko: Obrovský zájem na začátku...
Maďarsko se k zavedení druhého pilíře odhodlalo jako vůbec první ze zemí visegrádské čtyřky. Nový systém spoření si získal velkou důvěru obyvatelstva a řadu let fungoval poměrně spolehlivě. Dnes však slouží jako ukázkový příklad toho, jak neslavně to může s druhým pilířem skončit.
Druhý pilíř začal v Maďarsku fungovat po velké penzijní reformě od roku 1998. Do té doby šla třetina hrubé mzdy maďarského zaměstnance do prvního pilíře, tedy průběžného důchodového systému (24 procent odváděl zaměstnavatel, 9,5 procenta zaměstnanec). Reforma umožnila osm procent z hrubé mzdy vyvést do fondů druhého pilíře. (Připomeňme si, že "vyvést peníze z prvního pilíře" kromě jiného znamená, že takové úspory se stávají v případě úmrtí předmětem dědického řízení.)
Účast byla povinná pro ty, kteří od začátku reformy nastoupili prvně do zaměstnání, ostatní se mohli dobrovolně připojit do podzimu 1999. Přišli tím o čtvrtinu svých nároků na důchod z prvního pilíře, druhý pilíř jim měl ale ztrátu víc než nahradit. Parametry byly nastavené tak, aby byl přechod do nového pilíře atraktivní především pro mladší 40 let.
Hned první rok získaly soukromé fondy druhého pilíře 1,3 milionu účastníků, do roku 2010 pak vystoupal jejich počet až na tři miliony. Dva miliony vstoupily dobrovolně, zbylý milion tvořili noví účastníci pracovního trhu. Připomeňme, že Maďarsko má necelých deset milionů obyvatel.
Spoření ve druhém pilíři se zdálo být přijatelným nástrojem pro diverzifikaci při investování na důchod. Maďarská vláda totiž garantovala minimální výšku penze z druhého pilíře ve výši 25 procent hodnoty penze z pilíře prvního. Penzijní fondy také musely dosáhnout určitého minimálního výnosu z investic účastníků.
... a Orbánovo "znárodnění" na konci
Celé to ale mělo háček: účast byla poměrně vysoká, přišla ekonomická krize a vyváděné peníze začaly v prvním pilíři, respektive ve státním rozpočtu, velmi citelně chybět.
V dubnu 2010 vyhrála volby s drtivým náskokem strana Fidesz v čele s Viktorem Orbánem. Víc než dvoutřetinová většina v parlamentu jí umožňovala měnit ústavu a Orbán se toho kroku vůbec nebál. Rozhodl se pro radikální krok, s jehož pomocí chtěl zachránit nestabilní první pilíř a zadluženou statní kasu.
Maďary čekala faktická likvidace druhého pilíře. Orbán ho sice ani nezrušil, ani neznárodnil, jak se u nás dodnes psává, ale změnil mu pravidla na tak nesmyslná, že by v něm nikdo soudný dobrovolně nezůstal.
24 procent hrubé mzdy, která za účastníky druhého pilíře odváděl zaměstnavatel do průběžného systému, bylo nově označeno za jakousi "solidární platbu", která se nebude započítávat do jejich důchodu. Kdyby se tedy rozhodli v tomto systému spoření zůstat, jejich důchod by prakticky byl tvořen jen úsporami a výnosy ve druhém pilíři.
Ten, kdo se naopak rozhodl vystoupit, se v podstatě dostal do situace, jako kdyby v druhém pilíři nikdy nebyl. Zachránil si tím však alespoň plný důchod z prvního pilíře. Počet účastníků spoření v soukromých fondech druhého pilíře se tak během krátké doby smrskl z tří milionů na pár desítek tisíc.
Polsko: Razantní, přesto ne úplný ústup
Přečtěte si také
- Důchodová reforma startuje. Přečtěte si, co se mění
- Příspěvek na penzijní připojištění se mění. Spořte víc
- Konkurence mezi novými penzijními fondy znovu oslabuje
- Zlepšíme informovanost o reformě důchodů, slibuje Nečas
- Rusnok: Teď už ČSSD věřím, že druhý pilíř důchodů zruší
Polsko následovalo Maďarsko v zavádění druhého pilíře už v roce 1999. Lidé se mohli rozhodnout pro vyvedení části svých povinných odvodů do Otevřených penzijních fondů (OFE), vedených u soukromých správcovských společností. Pro osoby mladší třiceti let byl vstup do druhého pilíře povinný.
Během prvních deseti let fungování do systému vstoupilo (či "bylo vstoupeno") přes 14 milionů z 38,5 milionu Poláků.
Správcovské společnosti nedostaly příliš prostoru k rizikovým investicím. Každá z nich mohla až do roku 2005 spravovat pouze jeden fond, později to byly fondy dva - jeden konzervativní a druhý s rizikovějším investičním portfoliem. Konzervativní fondy přitom musí každý rok dosahovat garantovaného minimálního zhodnocení; to ovšem správcovské společnosti nutí investovat hodně při zemi, takže vyšší výnosy nejsou moc pravděpodobné - podobně jako u dosavadního penzijního připojištění v Česku.
V dubnu 2011 doznal druhý pilíř polského systému výrazných změn. Vláda si od nich slibuje především snížení veřejného dluhu, který již několik let strmě stoupal, a opětovné posílení prvního pilíře důchodového systému. Ten pod označením Fond sociálního pojištění spravuje Sociální pojišťovna (ZUS).
Zatímco předtím směřovalo do prvního pilíře dvanáct procent z platu zaměstnance a do soukromých Otevřených penzijních fondů 7,3 procenta, nyní se příspěvek do druhého pilíře snížil na 2,3 procenta a zbývajících 5 procent se bude posílat na individuální účty u Sociální pojišťovny. Ty však budou nezávislé na Fondu sociálního pojištění a stávají se předmětem dědického řízení, takže by naspořené peníze v případě smrti střadatele nepropadly státu.
S druhým pilířem se podle polské vlády i nadále počítá a je v plánu, že se příspěvky do tohoto systému budou do roku 2017 postupně zvyšovat až na 3,5 procenta.
O penzijní reformě na Slovensku čtěte ve zbytku článku na webu Peníze.cz.
| Čtěte zbytek článku: Jak dopadla reforma na Slovensku + kalkulačka |
