Praha – Agentury práce, které firmám dodávají zaměstnance, čekají zřejmě od příštího roku přísnější podmínky. Vláda dnes schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí na regulaci jejich rostoucího byznysu. Oproti původním záměrům ministryně Michaely Marksové (ČSSD) však jde o výrazně mírnější řešení, přicházející s ročním zpožděním.
Cílem zpřísnění je podle ministerstva ochrana zaměstnanců "půjčovaných" do firem agenturami. Počet takto dodaných pracovníků v Česku za posledních pět let vzrostl o 62 procent. Pracovníci z agentur nicméně tvoří necelé procento všech tuzemských zaměstnanců. Každý čtvrtý je cizinec, jejich podíl stoupá.
Firmy se při nízké nezaměstnanosti na agentury obracejí stále častěji. Pracovní síla od agentury je sice vyjde dráž, mohou si ale množství lidí pružněji regulovat, a navíc jim odpadne papírování − pracovníci jsou zaměstnanci agentury, které firma platí náklady na mzdu plus odměnu za službu.
Marksová původně navrhovala zavedení kvóty, podle níž by počet agenturních pracovníků nesměl přesáhnout 15 procent z celkového počtu zaměstnanců ve firmě. Od tohoto záměru ale nakonec ustoupila, stejně jako od zákazu takzvaného řetězení smluv, kdy agentura může teoreticky uzavírat se zaměstnancem krátkodobé smlouvy na dobu určitou a tento krok bez omezení opakovat.
Právě krátkodobé smlouvy na dobu určitou jsou z pohledu pracovníků zřejmě největší nevýhodou práce přes agenturu, protože s nejistým budoucím výdělkem mnohem obtížněji žádají například o hypotéku. Pro klasický pracovní poměr platí od roku 2012 přísnější pravidla. Ministerstvo přitom nevysvětlilo, proč od plánovaného zrušení výjimky pro agenturní práci ustoupilo a nahradilo ji jen mírnější variantou, která má omezit především obcházení pravidel pro přesčasy.
Ve schválené novele tak zůstala především nová povinnost, aby agentury při žádosti o licenci skládaly půlmilionovou kauci. Zároveň se zvýší pokuty za prohřešky. "Kauce má za cíl eliminovat účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení a porušování zákonů, a to zejména v oblasti zdravotního a sociálního pojištění," vysvětluje mluvčí ministerstva Petr Sulek.
Stejně to vidí i šéfka agentury Manpower Jaroslava Rezlerová, která je zároveň předsedkyní Asociace poskytovatelů personálních služeb. "Když chce někdo podnikat tím, že lidi přiděluje jinam na práci, tak musí prokázat, že má finanční zálohu pro případ krachu," myslí si Rezlerová, jejíž agentura ročně přidělí skoro 12 tisíc zaměstnanců.
Naopak René Kuchár, jednatel agentury Student, která ročně do firem pošle 2500 lidí, kauci nazývá novou daní: "Má být složena po celou dobu provozování agentury, takže vlastně navždy,“ říká.
Šéfové obou agentur ale vítají nově zaváděnou spoluodpovědnost firmy, do níž pracovníky dodávají, za nesprávné údaje ve smlouvě. Agenturnímu pracovníkovi podle zákona náleží taková mzda, jakou za stejnou práci dostane kmenový zaměstnanec. Pokud ale chce firma ušetřit a agentuře nahlásí, že její zaměstnanci berou na určité pozici méně než ve skutečnosti, potrestaná mohla být dosud pouze agentura, která za vysílané pracovníky nese odpovědnost. Nově by i podnik za diskriminaci v odměňování mohl dostat až milionovou pokutu.
