Zákon, který přijali poslanci, reaguje na evropské nařízení z roku 2019. Pokud by Česko zákon nepřijalo, hrozil by mu za to postih z Bruselu. Nyní musí dokument schválit ještě Senát.
O co vlastně jde? Cílem panevropského osobního penzijního produktu (PEPP) je nabídnout alternativu k již existujícím penzijním produktům. Je soukromé, individuální a dobrovolné.
Budou ho moci nabízet různé subjekty finančního trhu, především banky, životní pojišťovny, investiční společnosti a obchodníci s cennými papíry - může se tak jednat o vkladový, pojistný nebo investiční produkt. Penzijních společností se však paradoxně netýká a v nabídce ho mít nebudou.
Valný zájem nečekáme, říkají odborníci
Aktuálně.cz oslovilo několik odborníků, většina z nich říká, že o nové "penzijko" ale nebudou mít Češi velký zájem. "Tento penzijní produkt vzniká z toho důvodu, že jednotlivé penzijní systémy členských států EU jsou vzájemně nepřenositelné a Evropská unie chce tímto způsobem vyjít vstříc zaměstnancům využívajícím právo volného pohybu pracovníků. V žádném případě tím tedy nenahrazuje naše domácí penzijní spoření a ani do něj nějak nezasahuje," vysvětluje Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.
Podle něj tak Panevropský penzijní produkt bude alternativou pro ty, kdo si z nějakého důvodu nespoří ve své domovské zemi. "Nicméně i migrující pracovníci z členských států mohou mít stále penzijní spoření ve své domovské zemi, výraznou poptávku po tomto produktu tedy nepředpokládám," dodal Poklop.
Stejný názor má Lucie Simpartlová, ředitelka Partners investiční společnosti. "Bude výhodný zejména pro občany Evropské unie, kteří pracují ve více členských státech. Je tedy chápán jako další doplňkový penzijní produkt na dobrovolné bázi, který má podpořit soukromé spoření na stáří. Předpokládám, že u nás nezíská velkou klientskou základnu," říká Simpartlová.
Ředitel Conseq penzijní společnosti Richard Siuda na dotaz uvedl, že produkt do nabídky zřejmě nepřidají. "Nevidíme v něm přidanou hodnotu pro klienta oproti stávajícímu doplňkovému penzijnímu spoření, případně účtu dlouhodobých investic, který vnímáme jako mnohem podstatnější téma," uvedl Sidua.
Také Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny, se domnívá, že produkt využije jen relativně malá skupina klientů. Nicméně spořitelna nevylučuje, že ho do své nabídky zařadí.
"Z hlediska tvorby dlouhodobé finanční rezervy pro důchodový věk existuje na českém trhu bezpochyby již nyní velmi široká nabídka produktů od klasického penzijního připojištění přes doplňkové penzijní spoření až po standardní investiční produkty typu podílových fondů. Hlavní výzvou pro banky a penzijní společnosti a stejně tak pro stát je v tuto chvíli spíše edukace českých klientů, aby vůbec o tvorbě dlouhodobé rezervy začali vůbec uvažovat a nespoléhali pouze na státní penzi," dodává Hrubý.
Dohlížet bude ČNB
Dohlížet na firmy, které budou nabízet panevropský osobní penzijní produkt, bude Česká národní banka. Banka by zároveň měla mít povinnost zveřejňovat a aktualizovat seznam poskytovatelů panevropského osobního penzijního produktu.
"Základním smyslem produktu je umožnit převádění důchodových nároků účastníků mezi jednotlivými členskými státy tak, aby obyvatelé mohli snáze nastoupit do zaměstnání v jiném členském státě, stěhovat se mezi státy či odejít do důchodu v jiném členském státě, než pracovali," říká mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová.
Připomíná, že Panevropské penzijko bude možné považovat za součást třetího penzijního pilíře a bude využívat stávající rámec daňové podpory jako ostatní české penzijní produkty.
