Pražané za vodné a stočné včetně desetiprocentní daně z přidané hodnoty (DPH) od letoška platí 101,59 koruny za metr krychlový - to je prakticky o osm procent více než loni.
"Důvodem je paradoxně pokles spotřeby vody i méně odpadních vod, což je důsledek slabší ekonomické aktivity v době koronavirové krize a například i zavřených bazénů či sportovních a wellness center," vysvětluje ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V roce 2020 dodaly Pražské vodovody a kanalizace (PVK) do vodovodní sítě celkem 91,2 milionu metrů krychlových vody, což je o 6,1 procenta méně než v roce předchozím.
"Snížení spotřeby pitné vody ovlivnilo zastavení turistického ruchu, uzavření hotelů, restaurací, obchodů a provozoven služeb," potvrzuje pro on-line deník Aktuálně.cz mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek. "Velká část zaměstnanců uzavřených firem využívala home office nebo pečovala o děti, a tím omezila dojíždění za prací do Prahy. Byly uzavřeny všechny typy škol, muzea, výstavy, ubytovací zařízení, vysokoškolské koleje a další," pokračuje.
Pokles spotřeby vody je podle ekonomů problém pro vodárenské společnosti a jejich hospodaření. "Neboť při nižším objemu dodané vody a odvedené vody odpadní čelí stále stejným - a dokonce vyšším - fixním nákladům, jako je nájemné či mzdy. Přitom musí rovněž investovat do často zastaralých vodovodních řadů," popisuje situaci Kovanda.
Vývoj spotřeby vody v Praze
| Rok | Litr/osoba/den |
| 2010 | 104 |
| 2011 | 112 |
| 2012 | 113 |
| 2013 | 111 |
| 2014 | 106 |
| 2015 | 106 |
| 2016 | 108 |
| 2017 | 109 |
| 2018 | 107 |
| 2019 | 114 |
| 2020 | 112 |
Zdroj: PVK
To v rámci pondělní konference ke Světovému dni vody potvrdil také generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala. Koronavirová pandemie podle něj přinesla negativní dopady na některé vodohospodářské společnosti v lokalitách zejména velkých měst, kde náhle klesly odběry vody právě kvůli úbytku turistů i uzavření škol a kolejí.
Objem pitné vody vyfakturovaný v Praze
| 2019 | 83,579 mil. m3 |
| 2020 | 78,355 mil. m3 |
| leden 2021 | 8,3 mil. m3 |
| leden 2002 | 9,2 mil. m3 |
| únor 2021 | 5,6 mil. m3 |
| únor 2020 | 6,2 mil. m3 |
Zdroj: PVK
Kvůli přetrvávajícím omezením přitom spotřeba vody klesá i nadále. Konkrétně v Praze bylo v lednu vyfakturováno 8,3 milionu metrů krychlových vody, zatímco o rok dříve to bylo o 900 tisíc metrů krychlových více. V únoru to pak podle údajů PVK bylo jen 5,6 milionu, tedy o 600 tisíc metrů krychlových méně než ve stejném měsíci loni.
Nejdražší je voda na severu
Za vodu si lidé v porovnání s loňskem připlatí také v jiných částech republiky, zdražení ovšem už není tak výrazné. V jednotlivých krajích funguje řada vodohospodářských společností a jejich ceny se různí, v celém Česku jich je kolem sedmi tisíc. Ceny v jednotlivých regionech je tak nutné průměrovat.
Ceny pitné vody v roce 2021 ve vybraných městech
| Město | Vodné + stočné (včetně 10% DPH, za m3) |
| Praha | 101,59 |
| Ostrava | 84,66 |
| Plzeň | 98,82 |
| České Budějovice | 79,99 |
| Brno-město | 85,21 |
| Mladá Boleslav | 101,50 |
| Olomouc | 89,18 |
| Beroun | 99,39 |
| Benešov | 86,61 |
| Liberec | 104,77 |
Zdroj: Sovak, vodárenské společnosti
Dlouhodobě nejvyšší ceny za vodu jsou na severu Čech. Severočeská vodárenská společnost (SVS) to zdůvodňuje mimo jiné nutnými investicemi do majetku. Cena vodného a stočného v Ústeckém kraji od 1. ledna vzrostla o 5,9 procenta na 104,77 koruny za metr krychlový včetně DPH.
Například v Ostravě letos cena vody vzrostla o 3,99 koruny na 84,66 Kč. Jde o zdražení o skoro pět procent. V Plzni zdražilo vodné a stočné podobně, konkrétně o 4,56 procenta. Plzeňané tak zaplatí včetně desetiprocentní DPH celkem 98,82 koruny za metr krychlový.
Na Vysočině zdražila pitná voda o 2,5 až pět procent. Nejvyšší cena je na Žďársku, kde lidé zaplatí za metr krychlový vody se stočným 103,10 koruny. Mírně přes sto korun se platba dostala také na Třebíčsku, zatímco na Havlíčkobrodsku a v Pelhřimově zůstane pod 80 korunami.
Češi utrácí za balené vody, vede perlivá
Z aktuální studie společnosti Gfk v rámci Světového dne vody vyplývá i další zajímavost - a to jaké oblibě se u Čechů těší balené vody. Jejich zásoby si domů doplňují poměrně často - v průměru jednou za deset dní. V jednom nákupu si přitom přinášejí více než šest litrů vody.
Češi balené vody nakupují i přesto, že experti zákazníky opakovaně ujišťují, že kvalita vody v tuzemských veřejných vodovodech je výborná. "Stále u nás existuje mnoho vodovodů i studní, ve kterých je kvalita vody velmi dobrá, někde se dokonce vyrovná i balené vodě kojenecké, nebo ji i předčí. A i tam, kde je kvalita 'průměrná', je voda z vodovodu pro spotřebitele bezpečná," uvedl již loni pro Aktuálně.cz František Kožíšek, vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu ze Státního zdravotního úřadu s tím, že takových je více než 99 procent případů.
Průměrná česká domácnost utratila za poslední rok za nákup balené vody 1500 korun. Slovenská domácnost 57 eur - tedy v přepočtu jen o něco méně, přibližně 1486 korun. "Za balenou vodu utrácí nadprůměrně rodiny s dospělými členy. Zatímco na Slovensku taková domácnost vynaložila ročně na nákup balené vody o 50 procent více, než je průměr, v Česku to je více až o 75 procent. Naopak podprůměrně za vodu utrácí jedno- nebo dvojčlenné domácnosti," uvádějí autoři studie.
V nákupech výrazně převažují perlivé a jemně perlivé vody nad neperlivými. Neperlivé vody si v minulém roce koupilo více než 70 procent domácností, perlivé vody oslovily k nákupu téměř 90 procent domácností.
Za perlivé a jemně perlivé varianty domácnosti utrácí téměř tři čtvrtiny
svých výdajů na balenou vodu. Perlivé vody nakupují domácnosti dvakrát
častěji než vody neperlivé.
