Nálada na trzích byla během uplynulého týdne proměnlivá, když obchodníci očekávali signál dalšího vývoje.
Světové akciové a komoditní trhy otevřely nový týden výprodeji. Výraznou mírou k tomu přispěla světová banka, která snížila odhad růstu globální ekonomiky na roky 2009 a 2010 oproti březnovému odhadu poklesu o 1,7 % v tomto roce a růstu o 2,3%, v roce 2010 očekává Světová banka pokles o 2,9 % v roce 2009 a růst 2 % v roce 2010. Tato zpráva dorazila v období , kdy většina institucí rychle upravuje svoje odhady směrem nahoru, což ještě více znejistilo investory, kteří pochybují nad podstatou prudkých růstů na trzích v posledních třech měsících. Trhy tuto zprávu přijaly negativně a hlavní americké a evropské akciové indexy překonaly své červnové minima.
Následující dny přinesly smíšené zprávy, následkem kterých se často nálada na trzích měnila. K výraznějším ziskům ani ztrátám se však většina akciových indexů ani nepropracovala. Investory potěšila evropská centrální banka, která uvolnila v bankovním systému dalších 440 miliard eur s cílem oživit úvěrové trhy. Zpráva OECD, která na rozdíl od Světové banky zvýšila očekávání vývoje ekonomik členů seskupení z -4,3 % na -4,1 % za rok 2009 a z -0,1 % na 0,7 % za rok 2010. Stejně jak květnové a americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, které navzdory očekávání poklesu o 0,6 % dokázaly meziměsíčně vzrůst o 1,8 %.
Naopak pesimistické očekávání živili údaje z amerického nemovitostního trhu a výsledek zasedání výboru pro operace na volným trhu FEDu. Květnová poptávka po domech v největší světové ekonomice nenaplnil očekávání, kde růst prodeje nově postavených domů poklesl za posledních dvanáct měsíců končícím měsícem květen o 0,6 % na 342 000, a počet prodaných domů mimo novostavby vzrostl o 2,4 % na 4,77 milionů domů. Obě hodnoty však zaostaly za očekáváními na úrovni 360 000 a 4,82 milionů. FED v tiskové zprávě po zasedání výboru pro operaci na volném trhu ujistil veřejnost, že zvyšování úrokových sazeb v nejbližší době nechystá, ale nerozhodl o navýšení nákupu státních dluhopisů v reakci na růst úrokových sazeb zemí. Toto investoři přijali negativně, když vyšší úroky obvzlášť pro dlouhodobé úvěry a hypotéky by mohli oddálit návrat americké a následně i světové ekonomiky k opětovnému růstu.
Pozitivní nálada narazila na světové trhy až během čtvrtečního obchodování , kdy podnikové data amerických společností Bed Bath & Beyond a Lennar výrazně překonali očekávání co dodalo obchodním investorům optimismus dalšího vývoje ziskovosti podniků. V pátek však už investoři nebyli ochotni tlačit akcie k dalším ziskům a tak má většina hlavních indexů namířeno k neúspěšnému týdnu. V pátek v 15 hodin se pohyboval britský index FTSE s týdenní ztrátou 2,4% a německý DAX se ztrátou 1,3 %. Ve spojených státech během prvních čtyřech dní tohoto týdne index Dow Jones poklesl o 0,8 % a širší index S&P500 o 0,1 %. Dařilo se však japonskému indexu NIKEI, který ukončil v pátek týdenní obchodování se ziskem 0,9 %.
Švýcarská centrální banka opět intervenuje
Pozornost se v průběhu týdne soustředila na dolarové páry, kde investoři očekávali výsledky v zasedání výboru pro operaci na volném trhu amerického FEDu. Dolar se tak před zasedáním dostal pod výprodejní tlak, který ho dostal téměř na dvou týdenní minima. Odtud se odrazil ve středu po nečekané intervenci švýcarské národní banky na devizových trzích, která ve snaze oslabit svoji měnu, nakupovala cizí měny včetně dolarů, prodávala franky. Očekávané zasedání FEDu nakonec nepřineslo zvýšení objemu nákupu státních dluhopisů a dolar následně zvýšil svoje zisky. Přišel však o ně v posledních dvou dnech týdne, kdy návrat pozitivní nálady na trh opětovně odvrátil pozornost od americké měny ve prospěch rizikovějších aktiv. V pátek 15h. se dolar na páru s eurem obchodoval s týdenní ztrátou 0,9 % na úrovni 1,4077 EUR/USD.
Švýcarská centrální banka je jedinou významnou centrální bankou, která v reakci na krizi přímo intervenuje na devizových trzích, aby oslabila kurz svojí měny. Přinutila ji k tomu hrozba importované deflace, která otevřené švýcarské ekonomice hrozí při silném kurzu švýcarského franku. Ten je investory pořád považovaný za bezpečný přístav a nejistý vývoj ekonomiky ho dostává do centra pozornosti investorů. Ceny se ve Švýcarsku v měsíci květnu propadly meziročně o 1% i díky levnějšímu importu. V případě dalšího posilování franku by tak Švýcarsko mohlo čelit dlouhotrvajícímu období deflace. Intervence z toho týdne byla už druhou v pořadí od měsíce března a dokázala posunout frank v pátek 15 h. na páru s eurem ke ztrátě o 1,4% na úroveň 1,527 EUR/CHF. Vůči dolaru však po intervenci frank většinu ztrát získal zpět a pohyboval se ze ztrátou 0,4 % na úrovni 1,0848 USD/CHF.
Komoditní trhy začaly týden výprodejem, následovala korekce
Po výprodejích z úvodu týdne nabraly komodity zpět rostoucí trend, kde se investoři po korekci opět zaměřili na komodity. Aktivitu investorů na komoditních trzích opět probudil slábnoucí dolar, který díky svojí negativní korelaci probudil zájem o komodity. Ceny ropy po výprodejích v úvodu týdne, opět podpořili klesající zásoby ve spojených státech, které po dosažení maxim na průlomu dubna a května nabraly klesající trend. Z posledních osm týdnů dokázaly zásoby klesnout až sedmkrát v tom předešlém o 3,9 mil. barelu na nejnižší úroveň od března 353,85 mil. barelů. Cenám ropy pomohly i nepokoje v Nigérii, kde došlo kpřepadení těžařské zařízení společnosti Royl Dutch Shell. Co se pravděpodobně projeví na dočasném snížení dodávek ropy z krajiny. V pátek v 15 hodin se cena severomořské ropy brent pohybovala 69,27 dolarů za barel, což bylo o 0,3 % méně jako za zavírající hodnota předešlého týdne . Po třech týdnech poklesu zažívá úspěšný týden také zlato, kromě oslabujího dolarů k tomu přispěl i americký FED, který ponechal úrokové sazby v zemi blízko 0 delší dobu. Což přiblížilo možnost vyšší inflace po skončení recesí. Cena zlata, který je oblíbeným nástrojem k zajištění vůči inflaci, vzrostla do páteční 15. hodiny o 1,1 % na 945,45 USD za unci.
| Kamil Boros autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers |
