Češi mají ze zemí Visegrádu nejvyšší průměrný výdělek v eurech, ukazuje studie

ČTK ČTK
19. 7. 2021 12:54
Průměrná mzda v eurech v Česku činí 1368 eur (34 932 korun), což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 21 zemí střední a východní Evropy. Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun.
Dvoudenní summit prezidentů zemí Visegrádské čtyřky, který se konal na poloostrově Hel na severu Polska ve dnech 9. a 10. února 2021
Dvoudenní summit prezidentů zemí Visegrádské čtyřky, který se konal na poloostrově Hel na severu Polska ve dnech 9. a 10. února 2021 | Foto: ČTK

Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Německu, a to 3978 eur (101 578 korun). Následuje Rakousko s 3108 eur (79 363 korun). Nejnižší průměrná mzda 400 eur (10 214 korun) je v Kosovu a 432 eur (11 031 korun) na Ukrajině. 

Průměrná úroveň mezd v eurech se podle studie nejvíce zvýšila v soukromém sektoru. V Německu o 14 procent a o pět až deset procent na Slovensku, v Chorvatsku, Lotyšsku a Severní Makedonii. V Polsku průměrná mzda činí 1331 eur, v Maďarsku 1147 eur a na Slovensku 1113 eur.

Studie dále uvádí, že daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v 21 evropských zemích spíše snížily. V průměru činí u daní a povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však rozdíly. Zatímco v Rumunsku činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, na Slovensku je to 35,2 procenta. Česko je v rámci regionu zemí s druhou nejvyšší sazbou, a to 33,8 procenta.

"Pokud jde o ekonomický dopad pandemie, zatím se zdá, že většina vlád středoevropského regionu se rozhodla, že programy na udržení zaměstnanosti a podpory podnikání nebude financovat prostřednictvím navýšení daní. Některé vlády se dokonce rozhodly daňovou zátěž snížit. Například lednové zrušení superhrubé mzdy v České republice bude mít významný dlouhodobý dopad na příjmy státního rozpočtu," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v Česku Pavel Klein.

Podle Kleina lze do budoucna očekávat, že v souvislosti s tlakem na veřejné finance se vlády jednotlivých zemí zaměří na zavedení nových daní nebo zintenzivní daňové kontroly ve firmách.

Ze studie dále vyplývá, že nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to 27 a 25 procent. Průměr regionu je 21 procent, tedy stejně jako v Česku. V Německu je základní sazba 19 procent.

V případě daní z příjmu firem má nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí 31 procent. Naopak nejnižší daně firmy odvádí v Maďarsku a v Černé Hoře, a to devět procent. Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu je mezi 15 a 20 procenty, v Česku je 19 procent.

"Daňová konkurence mezi jednotlivými státy je stále více zřetelná, a to navzdory úsilí Evropské unie, která se snaží rozdíly v sazbách korporátních daní v členských státech minimalizovat," uvádí studie.

Publikace, ve které jsou kromě států V4 zastoupeny také Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, jihoevropské a pobaltské státy, monitoruje především mzdové náklady, nepřímé daně a také různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Do USA dorazil nový čínský velvyslanec Čchin, vztah obou zemí má podle něj potenciál

Nový čínský velvyslanec ve Washingtonu Čchin Kang po příjezdu do země popřál Spojeným státům, aby zvítězily nad covidem-19, a prohlásil, že vzájemné vztahy obou zemí mají velký potenciál. Zatímco agentura Reuters zdůrazňuje pozitivní tón velvyslancových prvních slov, AFP se zaměřuje na jeho proslulou nesmlouvavost a agresivitu. Střídání na postu velvyslance přichází v době, kdy jsou vztahy mezi oběma mocnostmi značně napjaté.

Čchin, jemuž je 55 let, donedávna působil jako náměstek ministra zahraničí se zaměřením na evropské záležitosti. V letech 2006 až 2014 byl mluvčím ministerstva zahraničí a tehdy proslul jako plamenný obhájce politiky své země. Jeho předchůdce na diplomatickém postu Cchuej Tchien-kchaj vedl úřad osm let a byl tak nejdéle sloužícím čínským velvyslancem v USA. O Čchinově jmenování kolovaly zvěsti, ale Peking ho dříve nikdy nepotvrdil. Zveřejnil až jeho fotografie v roušce s červenou vlajkou po příletu na Kennedyho letiště v New Yorku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy