Stravenky jsou v Česku bezkonkurenčním firemním benefitem, dostává je 1,3 milionu lidí. Firmy platí stravenkářským společnostem, které stravenky na český trh dodávají, zhruba pět až sedm procent provize za využívání jejich služeb. A restaurace pak navíc stejná procenta za směnu stravenek zpět na peníze.
"Stravenkové firmy v celém zašmodrchaném koloběhu vítězí na celé čáře: ze stravenek tyjí na plácku vykolíkovaném státní mašinerií. Přiznejme barvu za ně. Pokud příspěvky zaměstnavatele na stravenky nebudou ze zákona daňově uznatelným nákladem, velice pravděpodobně nebudou existovat ani stravenkové firmy," říká ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
"Je proto logické, že právě ony nejhlasitěji křičí, když vláda nyní přemýšlí, že systém stravenek pozmění," dodává s tím, že podle něj by bylo nejlepším řešením je zcela zrušit.
Stravovací paušál ale nemá stravenky a stravenkové karty nahradit, má být jejich alternativou. Firmy by se při jeho schválení mohly od nového roku rozhodnout, zda dají zaměstnancům stravenky, nebo peníze ve stejné hodnotě. Částka by přitom nepodléhala povinným odvodům a daním. Pro firmy by tak šlo o možnost vyhnout se právě platbě poplatků a provizí, které jsou se stravenkami spojeny.
Vydavatelé stravenek ale své ušlé zisky v souvislosti se zavedením paušálu nezmiňují. To, co je podle jejich slov při změně systému trápí nejvíce, je, že klesnou tržby restauracím a jídelnám, do kterých lidé s hotovostí už nebudou tolik chodit. Bojí se také o stravovací návyky obyvatel.
"Lidé nepřestanou jíst, ale budou jíst jinak. Budou méně konzumovat v restauracích nebo firemních jídelnách a nakupovat více potravin v supermarketech. Dokonce i ministerstvo financí uznává, že reforma bude mít negativní dopad na gastro sektor," říká pro on-line deník Aktuálně.cz Daniela Pedret, mluvčí jednoho z vydavatelů stravenek na českém trhu, společnosti Edenred.
"Podle dostupných analýz a průzkumů by se zásadně změnily stravovací návyky zaměstnanců, pouze 5,5 procenta deklaruje, že by pokračovali v pravidelném chození na oběd," cituje Pedret data z výroční konference neziskové platformy Spotřebitelské fórum 2020.
Podle Daniela Čapka, generálního ředitele konkurenčního vydavatele Sodexo Pass, jedné z největších stravenkových společností v zemi, bude stravenkový paušál pro firemní jídelny a restaurace znamenat vážné existenciální riziko obzvláště v koronavirové době. "Pro zaměstnance bude tato možnost velice atraktivní, a firmy tak budou pod velkým tlakem," předpovídá.
Stravenkový paušál podle Čapka "žádným způsobem nezaručuje využití těchto nezdaněných peněz na jídlo". "Dle průzkumů by jen šest procent lidí peníze navíc k výplatě utratilo za stravování v restauraci a nic jim nezabrání nakoupit si za ně alkohol nebo tabákové výrobky. Lidé rozhodně nepřestanou jíst, ale budou volit levnější alternativy, zejména ve chvíli, kdy nebudou mít k dispozici cenově dostupný oběd v zaměstnanecké jídelně," domnívá se šéf Sodexo Passu.
Výzva pod záštitou Sodexa
Na nápadně podobnou strunu jako vydavatelé stravenek hraje Sdružení pro zaměstnanecké stravování (ProZAMS), které se prezentuje jako "dobrovolné sdružení, jehož členům není lhostejné stravování zaměstnaných, kvalita pracovního prostředí, work-life balance a socioekonomický dopad nezdravého životního stylu".
"Paušál je rizikem. Řada stravovacích provozů pociťuje nejistotu budoucí existence, nyní podpořenou koronakrizí. Provozy zaměřené na obědy, závodní jídelny a kantýny vnímají sebemenší pokles tržeb. Neúčelový stravovací paušál vítají obchodníci. Lze si za něj koupit třeba ponožky, alkohol či tabák," vysvětluje v nedávné tiskové zprávě předsedkyně sdružení Linda Nejezchlebová, která se podle svých slov pohybuje v pohostinství přes 20 let.
"Začínala jsem prací v PR, marketingu pro přední pivovar, pak pracovala v hotelech, pro hotely, restaurace, cateringovou společnost. Zdravá životospráva jde s tím ruku v ruce," doplňuje předsedkyně sdružení na dotaz on-line deníku Aktuálně.cz ohledně své předchozí praxe.
ProZAMS na svých stránkách vyzývá restaurace, aby se svým jménem postavily proti zavedení stravovacího paušálu. Podle sdružení tak učinilo již přes 2000 stravovacích zařízení.
Kdo konkrétně ale za touto iniciativou stojí, není možné na webových stránkách dohledat. "Za zaměstnavatele zástupce Unie zaměstnavatelských svazů ČR a za jídelny Sodexo integrovaný facility management a zařízení školního stravování, s. r. o.," uvádí Nejezchlebová na přímý dotaz Aktuálně.cz k tomu, kdo je zakladatelem sdružení.
"Dej si přes poledne pauzu a pořádně se najez"
Za podnikání francouzských stravenkových firem v Česku se nezvykle odhodlaně postavil třeba výkonný ředitel Unie zaměstnaneckých svazů ČR Vít Jásek.
"Funkce stravenek je klíčová k podpoře zdravého životního stylu zaměstnanců. Když dá firma zaměstnanci stravenky, tak mu tím vlastně každý den říká: 'Zajdi si na oběd. Dej si přes poledne pauzu a pořádně se najez'. Pokud bychom tento jasně účelový nástroj nahradili hotovostí, zaměstnanci by už za pár dnů vůbec nevěděli, že nějaký příspěvek na stravování dostávají a postupně by na obědy přestávali chodit."
V loňské tiskové zprávě Jásek hájil i údajně vysoké provize těchto firem, pohybující se okolo šesti procent. "Každá firma musí z něčeho platit své
náklady, mzdy zaměstnanců, rozvoj nových služeb, nájmy, investice, atd. A mít výnos v řádech jednotek procent opravdu není mnoho. Většina firem je má a musí mít mnohem vyšší, aby mohla existovat."
Unie zaměstnavatelských svazů ČR podle informací na webu sdružuje a zastupuje 57 zaměstnavatelských svazů s 10 500 organizacemi a jejich téměř 730 000 zaměstnanci. Dominantní postavení má údajně v sektorech školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a neziskových organizací.
Identity více než 2000 zařízení, která již měla výzvu podepsat, jsou podle ní v archu k nahlédnutí dle domluvy.
Sdružení v tiskové zprávě cituje například také Kateřinu Přikrylovou ze sítě rychlého občerstvení Burrito Loco, podle které dostanou supermarkety stravenkovým paušálem nezaslouženou konkurenční výhodu. Uvedená žena ve statutárních orgánech tohoto pražského řetězce nefiguruje, zástupci firmy pak na otázku ohledně potvrzení stanoviska dosud Aktuálně.cz neodpověděli.
Nejezchlebová nicméně potvrdila, že Burrito Loco výzvu proti zavedení paušálu podepsalo.
Týdny čekání na hotovost
Jsou to přitom často právě restaurace a menší obchody, kterým povinné provize ze stravenek dlouhodobě pijí krev. Například podle předsedy Družstva CBA Romana Mazáka lze v případě papírových stravenek hovořit o zadržování hotovosti u zahraničních stravenkových firem.
"Ty ji totiž odesílají do čtrnácti dnů od převzetí stravenek. Problém je však v tom, že zejména početné sítě prodejen odevzdávají papírové stravenky kvůli logistické náročnosti až po svozu na centrálu, tedy jednou za měsíc," popisuje systém Mazák. V praxi to pak podle něj znamená, že pokud si zákazník za stravenky nakoupí začátkem měsíce, prodejna po započtení času na manipulaci a převod peněz obdrží hotovost až po zhruba šesti týdnech.
Paušál tak podporuje většina stěžejních českých asociací a svazů. Pro je například Hospodářská komora. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza rozšíření možnosti daňově zvýhodněného stravování rovněž otevřeně podporuje. Zejména pro malé firmy je podle něj systém stravenek příliš administrativně náročný a drahý.
"Rozšíření nabídky přispěje k tomu, že příspěvek na stravování budou moci získat i zaměstnanci, kteří na něj dosud nedosáhli. Dojde tak k nápravě nevyvážené situace, kdy zhruba milion zaměstnanců neměl nějakou formu podpory stravování k dispozici," domnívá se Prouza.
Prezident Asociace hotelů a restaurací (AHR ČR) Václav Stárek argumentuje tím, že stravenky dostávají zaměstnanci ve firmách, pro které by byl provoz jídelny příliš nákladný. "Pokud má podnik jídelnu, kde dotuje zaměstnancům obědy, pak nemá důvod zavádět paušály na stravu. Ale například řidiči na cestách by s paušálem nemuseli zdlouhavě vyhledávat restauraci, která jejich stravenku akceptuje," dodává.
Lidé si poradí, vzkazují ekonomové vydavatelům
Ekonomové zdůrazňují, že lidé mají vlastní rozum a nelze jim nařizovat, kde a jakým způsobem se mají stravovat. "To, jestli lidé budou, či nebudou 'chodit na teplé jídlo', je vlastním rozhodnutím těchto převážně dospělých lidí. Nařizovat jim to či nutit je snad nikdo nemůže. A sama o sobě stravenka tento 'dohled' nad zaměstnanci rovněž negarantuje," dodává ekonom ČSOB Petr Dufek v narážce na to, že řada zaměstnanců i tak za stravenky například nakupuje v obchodě potraviny pro rodinu.
Dufek zavedení stravenkového paušálu považuje za "naprosto logický krok". Zaměstnavatel podle něj bude i tak nadále přispívat zaměstnancům na jídlo, a to jednodušším způsobem. "Stravenky fungují jako alternativní platidlo, které lze využívat nejenom pro nákup teplého jídla, takže doplnění možnosti o přímou platbu se mi jeví jako naprosto racionální," říká ekonom.
Také podle Kovandy by se při zavedení paušálu zvýšila míra zákaznické volby. "A to v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat. Zda je utratit za jídlo v restauraci, či za něco jiného," připomíná.
"Jestliže zastánci stravenek vyjadřují dojemnou péči o teplé jídlo ve strávníkově žaludku, které by tam prý bez stravenky nekončilo s takovou pravidelností, je možné vytáhnout podobný - a také podobně úsměvný a zavádějící - argument. Protože se lidé snaží využít stravenky v plné výši, konzumují nakonec více, než by museli, tudíž stravenky přispívají k rozvoji epidemie obezity v ČR," doplňuje s nadsázkou ekonom.
