Praha – Zhruba desetina z lidí, kteří posílají peníze na takzvané penzijní připojištění, nevyužívá hlavní výhodu tohoto typu spoření. Ukládají totiž méně než 300 korun měsíčně a přicházejí tak o nárok na státní příspěvek. Vyplývá to z ankety online deníku Aktuálně.cz mezi penzijními společnostmi.
Ve třetím pilíři důchodového systému (místo penzijního připojištění se teď oficiálně nazývá doplňkové penzijní spoření) je nyní celkem 4,7 milionu lidí.
"Z našich 560 tisíc klientů si platí méně než 300 korun měsíčně zhruba 63 tisíc lidí, tedy zhruba 11 procent. Oslovujeme je alespoň jednou ročně, ale reakce jsou jen v řádech malých jednotek procent," říká Pavel Racocha, generální ředitel Penzijní společnosti KB.
Podobný podíl lidí, kteří nedosáhnou na státní příspěvek, hlásí i penzijní společnosti ČSOB, Axa nebo České spořitelny. Výrazně lepší bilanci má Allianz, u níž jde jen o dvě procenta takových klientů. Největší podíl lidí, kteří si měsíčně ukládají méně než 300 korun, mají v NN Penzijní společnosti - celou třetinu všech klientů.
V Penzijní společnosti České pojišťovny - jedničky na trhu podle počtu klientů - přichází o státní příspěvek sedm procent lidí. V roce 2012 si méně jak 300 korun pravidelně ukládalo 189 tisíc klientů, o rok později jejich počet výrazně klesl na 107 tisíc, na konci letošního prvního čtvrtletí to bylo 84 tisíc lidí. Podobně se podíl těchto klientů postupně snižuje i v ostatních společnostech, protože lidi ke změnám aktivně vybízejí.
Dříve stačilo sto, nově 300 korun
Pravidla pro státní příspěvek zpřísnila vláda vedená Petrem Nečasem od roku 2013 jako součást penzijní reformy. Cílem bylo, aby si lidé na důchod spořili vyšší částky.
Do konce roku 2012 stačilo posílat 100 korun měsíčně a stát k nim přidal 50 korun. Od roku 2013 je potřeba poslat alespoň 300 korun, stát k nim vyplácí minimum 90 korun. Zvedl se také maximální příspěvek od státu z dřívějších 150 na nynějších 230 korun - k tomu je potřeba posílat měsíčně 1000 korun.
| Měsíční úložka |
300 Kč | 400 Kč | 500 Kč | 600 Kč | 700 Kč | 800 Kč | 900 Kč | 1000 Kč |
| Státní příspěvek | 90 Kč | 110 Kč | 130 Kč | 150 Kč | 170 Kč | 190 Kč | 210 Kč | 230 Kč |
Málo peněz i neznalost
Desetina klientů penzijních společností tedy nevyužívá hlavní výhodu spoření na penzi ve třetím pilíři, kterou je právě státní příspěvek. Pokud ukládají peníze do takzvaného transformovaného fondu (bývalé penzijní připojištění), spoří tak na důchod zhruba stejně výhodně, jako kdyby peníze dávali na nejlepší spořicí účty. Proč?
"Mezi nejčastější důvody nezvyšování vkladů patří kromě finanční situace klienta i neznalost. Například člověk si spoří méně než 300 korun, získává příspěvek zaměstnavatele a žije v domnění, že i na firemní vklad se žádají příspěvky od státu (na příspěvky od zaměstnavatele přitom státní příspěvek čerpat nelze, jsou totiž zvýhodněny jinak - neplatí se z nich odvody na pojistné - pozn. red.). Samozřejmě že stále existují i klienti, kteří o změnách v poskytování státních příspěvků z nějakého důvodu nevědí," říká Petr Brousil, mluvčí Penzijní společnosti České pojišťovny.
"Změny výše příspěvků jsou v penzijním spoření bezplatné a lze je provést kdykoli. Lidé se tedy nemusí bát, že když si teď navýší příspěvky, může jim to v budoucnu komplikovat život, pokud by se třeba dostali do finančních potíží. Navíc lze – opět bezplatně – kdykoli placení příspěvků odložit či spoření přerušit," doplňuje Klára Pačesová za Penzijní společnost České spořitelny.
Lidé si přitom mohou sjednat vyšší měsíční příspěvek, ale pokud ho následně nezvládnou posílat každý měsíc, nic se neděje. Státní příspěvek dostanou jen v těch měsících, kdy pošlou částku, která bude na státní příspěvek stačit. Je tedy možné například sjednat pravidelnou úložku 500 korun a posílat i méně. O státní příspěvek za měsíce, kdy na něj dosáhnou, lidé nepřijdou.
Naopak to ale neplatí. Kdo pošle více, než kolik má sjednáno, dostane státní příspěvek jen na sjednanou částku. Zbylou sumu mu zhodnotí "jen" výsledek fondu, ve kterém spoří.
Počet smluv klesá
Na konci první poloviny letošního roku si ve třetím pilíři spořilo na důchod celkem téměř 4,7 milionu lidí. I ve druhém čtvrtletí pokračoval trend z minulých období, kdy celkový počet smluv klesá. Přirozeně totiž ubývá lidí v transformovaných fondech (bývalém penzijním připojištění), do nichž už nelze od roku 2013 vstupovat. Přírůstek do nových - takzvaných účastnických - fondů je přitom nižší.
V transformovaných fondech ve druhém čtvrtletí ubylo 83 tisíc klientů oproti lednu až březnu, zatímco v nových účastnických fondech začalo nově spořit 31 tisíc lidí. V transformovaných fondech je nyní celkem 4,4 milionu lidí, v účastnických fondech pak 298 tisíc.
V nových účastnických fondech, fungujících od roku 2013, lze investovat i rizikověji, a spoření v nich tedy dává smysl i bez případného státního příspěvku. Jsou totiž levnější obdobou podílových fondů.
V transformovaných fondech měli lidé na konci prvního pololetí celkem 327,8 miliardy korun, v účastnických fondech pak 7,3 miliardy korun.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
